Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
korunu za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




13A - Postavení jedince ve výchovném procesu

PDF

Stáhnout kompletní materiál zdarma (73,21 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.

13A POSTAVENÍ JEDINCE VE VÝCHOVNÉM PROCESU − Při výchově a vzdělávání dochází k vzájemné interakci mezi vychovávajícím a vychovávaným – obě strany jsou aktivní, ale vedoucí roli má pedagog − Účinnost tohoto procesu závisí na pedagogovy osobnosti, na jeho činnostech, na předpokladech a kvalitách vychovávaného jedince Postavení jedince v pedagogickém procesu − tradiční model výchovy → pedagog jako jediný aktivní subjekt PED procesu a žák jako pouhý receptivní objekt přijímající informace − moderní pedagogické myšlení → v čele umístěna aktivita vychovávané osobnosti, vychovávaný jedinec není pouze příjemcem, ale aktivním tvůrcem, pedagog je spíše průvodcem a tutorem − autoritativní výchova málo respektuje jedince a sleduje pouze osvojení předem daných vědomostí, pedagog je absolutní autoritou − výchova jako služba jedinci zabezpečuje proměny, které si jedinec sám žádá, úlohou pedagoga je pomoci vychovávanému jedinci − současná PED ve výchovně-vzdělávacím procesu usiluje o výchovu respektující autoritu PED pracovníka na jedné straně a na druhé straně umožňující uplatnění aktivity a iniciativy vychovávaného jedince − výchova by měla být spoluprací pedagoga s vychovávaným jedincem − korektní vztah mezi pedagogem a žákem → právní záruka „Úmluva o právech dítěte“ − ratifikována v roce 1989, u nás v roce 1991 Vychovávaný jedinec − cílem výchovně-vzdělávacího procesu je plný a mnohostranný rozvoj osobnosti jedince − velká pozornost PED je směřována k vychovávanému jedinci (edukantovi) → dítěti, žákovi, i dospělému člověku − pod termínem vychovávaný jedinec chápeme žáka, studenta, učně, dítě poučované rodičem, studenta v domově mládeže, člena turistického oddílu, člena pěveckého nebo dramatického souboru, účastníka odborného školení, účastníka jazykového kurz nebo pacienta instruovaného lékařem − jedince ve výchovně-vzdělávacím procesu výrazně ovlivňují podmínky výchovy: • vnitřní podmínky ▪ nutnost respektovat individuální tempo žáka ▪ výrazný vliv temperamentu – ovlivňuje citové ladění, prožívání a reagování žáka ▪ je třeba respektovat rozdíly ve výkonových vlastnostech (schopnosti, dovednosti, vědomosti) ▪ působí rozdílné charakterové vlastnosti jedince ▪ uplatňují se rozdíly v motivaci žáků • vnější podmínky ▪ komplex přírodních a společenských okolností ve kterých výchova probíhá ▪ dány dosaženou úrovní vývoje životního prostředí ▪ např. o vybavení třídy, vyvětrání, osvětlení, způsob podání látky, teplota ad. Výchovné předpoklady − dělíme do 3 kategorií 1) fyzické − požadavky týkající se celkové tělesné zdatnosti a zdraví, fyzického typu, výšky těla a délky končetin, pohybové pružnosti a uvolněnosti − požadavky na citlivost smyslových orgánů, motoriku a koordinaci − stav těla často souvisí s nižší výkonností v učení (únava po tělesné aktivitě, bolest, hlad) − zvláštní uplatnění v tělesné výchově nebo výchově estetické 13A POSTAVENÍ JEDINCE VE VÝCHOVNÉM PROCESU 2) psychické − schopnosti a nadání pro určitou činnost ve výchovně vzdělávacím procesu − je třeba odlišit schopnosti od vloh − vlohy chápeme jako vrozené anatomicko-fyziologické zvláštnosti organismu − vlohy jsou základem rozvoje schopností, schopnosti samy jsou pak výsledkem tohoto vývoje − ve výchovně-vzdělávacím procesu je nutné v max. možné míře zajistit odpovídající podm. pro nejvýznamnější činn., ve kterých se schopnosti mohou utvářet a zejména rozvíjet − pro rozvoj schopností je zapotřebí, aby si jedinec osvojil vědomosti, dovednosti a návyky získané a vytvořené ve společenskohistorické praxi a tvořivě jich užíval jak ve škole tak mimo ni − schopnosti na rozdíl od vědomostí jsou trvalejšího charakteru, ale jejich utváření je pomalejší − schopnosti jsou předpokladem dalšího úspěšného osvojování vědomostí, dovedností a návyků − specifický problém schopností při výchově a vzdělávání dospělých → existují zde velké individuální rozdíly podmíněné zdravotním stavem, životním způsobem i dosavadní pracovní činností − 2 názory na současné pojetí výchovy a vzdělávání v souvislosti s psychickými předpoklady • dominuje role vrozených vlastností – ty jsou nejdůležitějším a nejzásadnějším faktorem • teorie mastery learningu (zvládající učení) – každý jedinec bez ohledu na vrozené vlastnosti má možnost zvládnout stejné množství látky pokud mu k tomu je poskytnut dostatek prostoru a času (individuální hledisko); je tedy třeba respektovat vlastní tempo žáků − velmi důležitým faktorem je i výchovně-vzdělávací styl žáka: • kognitivní styl – převážně vrozený • učební styl – získaný v průběhu života (zrakový, kinestetický nebo sluchový typ) − každý jedinec tak má svůj vlastní učební styl – individuální způsob osvojování poznatků, který je určující v přístupu k učení, zahrnuje složky poznávací, motivační, emocionální, sociální, autoregulační a vliv vnějších a vnitřních podmínek − důležitým faktorem je také nutnost respektovat různé druhy inteligence žáků − inteligenci chápeme jako soubor dispozic, která umožňuje řešit problémy − rozlišujeme sedm typů inteligence (dle Gardnera): • logicko-matematická – rychlé počítání, analýza, dedukování (matematik, vědecký pracovník) • jazyková a řečová (verbálně-lingvistická) – mluvení, čtení, psaní dopisů, paměť na jména (právník, spisovatel, novinář, komentátor) • prostorová a zraková (vizuální) – orientace v prostoru, čtení map, paměť na obličeje, porozumění nákresům (navigátor, řidič, pilot, architekt) • fyzická, tělesně-pohybová (kinestetická) – manuální zručnost, sporty, tanec, dotýká se lidí s nimiž mluví (chirurg, sportovec, tanečník, výtvarník) • muzikálně-rytmická, hudební – hudební paměť, zpěv, hra na nástroj, smysl pro rytmus (hudebník) • interpersonální – sebereflexe, schopnost uvědomovat si sebe sama, nezávislost, sebedůvěra • intrapersonální – schopnost všímat si druhých, chápání druhých, empatie, naslouchání (učitel, lékař, psycholog, kněz) 3) sociální − významným faktorem je sociální situace realizovaná zejména v rodině − soc. situace → významný činitel, soc. vazby mohou vzdělávání a výchovu motivova

Témata, do kterých materiál patří