Komunikace

Komunikace - způsoby,formy a funkce komunikace, význam neverbální komunikace a práce s hlasem.

Komunikace je specifický druh sociální interakce, při které jedna osoba předává vědomě sdělení druhé osobě, jinak řečeno, jedná se o proces vzájemného předávání informací v sociálním kontaktu pomocí různých prostředků. Není však jen pouhou výměnou informací mezi jedinci, ale v jejím průběhu zároveň vytváříme vztah k druhému člověku nebo ke skupině lidí.

Formy komunikace:

• verbální (komunikace prostřednictvím jazyka a řeči)

• neverbální

• činy (výchovný, vzdělávací např. projekty)

Funkce komunikace:

• informační (předat zprávu, oznámit něco)

• instrukční (navést, naučit)

• motivační (správné vysvětlení látky v učebnici a následné pochopení)

• bavící (rozptýlit sebe i druhé)

Způsoby komunikace:

• osobní kontakt

• písemná komunikace (e-mail, sociální sítě) - v dnešní době převažuje komunikace pomocí sociálních sítí nad osobním kontaktem

• telefonická komunikace

Způsoby verbální komunikace:

• monolog (přednáška)

• dialog (rozhovor, pohovor) – mezi dvěma

• diskuse (řízená, neřízená) – mezi více lidmi

Verbální jazykové prostředky:

• bohatá slovní zásoba

• správné tvary (používat spisovnou češtinu)

• zvuková podoba řeči (přízvuk, intonace …)

• dramatičnost řeči (motivujeme, získáváme příznivce, přesvědčujeme)

• frázování (správné dýchání)

Neverbální komunikace:

• mimika (výraz obličeje) – vyjadřuje radost, smutek, hněv…

• gestikulace (uvědomělé i neuvědomělé posunky, souvisí přímo s typem temperamentu)

• postoj (vyjadřuje míru sebevědomí)

• pozice (vsedě, ve stoje)

• dotyky (podání ruky, poklepání na rameno…)

• pohyby (mimovolné – zlozvyky) – prozrazují napětí, nervozitu…

• parajazykové projevy

Parajazykové projevy:

• zabarvení a výška hlasu

• rychlost mluvy

• frázování, rytmizace

• pomlky

• intonace – různé zvuky, které sestavujeme do různé výšky

• celkový vzhled (image)

Neverbálně se můžeme vyjádřit i prostřednictvím přiblížení a oddálení se. Každý člověk si kolem sebe vytváří komunikační zóny, o kterých vstupují další osoby.

• intimní zóna (mezi milenci…)

• osobní zóna (mezi sourozenci, přáteli…)

• společenská zóna (obchodní kontakt…)

• veřejná zóna (školení, kurzy…)

PRÁCE S HLASEM:

Forma neverbální komunikace. Jedná se převážně o to, jak se sdělení řečeno. Musíme myslet na intenzitu hlasového projevu. Tímto pojmem se rozumí hlasitost projevu, která je
v průběhu sdělení měnná. Dále se jedná o barvu hlasu – jak vypadá spektrální složení akustické formy projevu mluvčího. Můžeme se zaměřovat pak i na délku, rychlost či přestávky v projevu. Pokud chceme zaujmout posluchače z řad dětí, měli bychom mít na paměti, že je třeba je zaujmout. Pro děti je asi nejzajímavější měnění hlasu ,,pitvoření“.