Rodina

Funkce rodiny, typy rodin, charakteristika problémových rodin.

Rodina:

• Malá sociální skupina, jejímž hlavním úkolem je předávat životní hodnoty a formy chování svým členům.

• Společenská skupina spojená manželstvím nebo pokrevními vztahy a odpovědností a vzájemnou pomoc.

Základní typy rodin:

• Funkční – funkční rodina s přechodnými více či méně vážnými problémy.

• Problémové – krize, rozchody.

• Dysfunkční – vleklé krize, alkoholismus, ekonomické problémy.

• Afunkční – patologické jevy, některá z funkcí není plněna nebo je plněna částečně, funkce plněna v rozporu se společenskými normami.

Typy rodin podle členů:

• Úplná rodina - rodiče + děti výhodou je, že dítě vidí vzor správného chování otce
  i matky (pokud rodina dobře funguje).

• Neúplná rodina - jeden z rodičů chybí - rozvod, úmrtí, svobodná matka.

• Rozšířená rodina - rodiče + děti + další příbuzní žijící s nimi v jedné domácnosti výhoda, větší množství emocionálních vztahů, více možností ke komunikaci, snazší péče o chod domácnosti, zároveň je tu větší možnost vzniku rozepří a vyšší nároky na toleranci.

Typy rodin podle autority:

• Patriarchální – autorita muž

• Matriarchální - autorita žena

• Rovnostářská – rovné postavení muže i ženy

Funkce rodiny:

• Biologicko-reprodukční (rozmnožovací) - udržení života a pokračování rodiny (rodu) početím a porodem nového jedince (další pokračující generace).

• Ekonomicko-zabezpečovací (vyživovací) - zabezpečení členů rodiny po ekonomické stránce. Tato funkce byla důležitá hlavně v minulosti. Rodina zabezpečovala své členy v období, kdy se sami nemohli postarat o své živobytí.

• Socializačně-výchovná – rodina = první socializační skupinou tj. ovlivňuje dítě zásadně, rodiče jsou prvními vzory chování, znamená upřímný zájem o dítě, kvalitní péče o ně, jeho výchova, akceptace dítěte, porozumění jeho vývoji, potřebám, požadavkům a rozvoj jeho schopností. Rodiče by měli prosazovat zájmy dítěte
  a chránit jej před nepříznivými situacemi a učit jej těmto situacím čelit a překonávat je.

• Emocionální - rodina působí na člověka emocionálně v takové míře jako žádná jiná instituce. Dobré plnění této funkce vyžaduje zralou osobnost rodičů. Je důležitá pro soudržnost rodiny.

Typy problémových rodin:

• Nezralá rodina – typický jev pro 70. léta, přivedou na svět brzy dítě, ale nezvládnou zajistit správnou výchovu. Sociální a ekonomické problémy.

• Přetížená rodina – přetíženost matky nebo otce nebo obou snižuje psychickou funkci rodiny. Citové strádání, upozorňování na sebe – zlobením.

• Ambiciózní rodina – jde především o ambice rodičů – jsou pohlceni svoji kariérou – nemají čas se věnovat rozvoji osobnosti svých dětí.

• Perfekcionistická rodina – dítě je v neustálém nátlaku podávat nejlepší výkony. Nebere se ohled na předpoklady dítěte a na jeho harmonický rozvoj. Dítě se dostává do stavu neustálé zátěže a má obavu z toho aby byl neustále nejlepší.

• Autoritářská rodina – vztahy k dítěti omezeny pouze na neustálé rozkazování, přikazování a zakazování. Dítě nemá možnosti uplatnit svoje názory a zájmy
  a rozvinout tím svoji osobnost. Velmi časté používání trestů.

• Rozmazlující rodina – vyhovění dítěte, postupovat tak jak žádá. Chybí výchova k zodpovědnosti.

• Liberální a improvizující rodina – dítě nemá řád a program. Rodiče nevytyčují jasné výchovné cíle. „Nebudeme lámat jeho osobnost sám ví co je pro něho dobře“. Mnoho volnosti, kterou dítě zneužívá.

• Odkládající rodina – většinou mladí ambiciózní rodiče, kteří odkládají dítě kdykoliv je to možné. Děti většinou bývají u prarodičů. Snaha přenechat výchovu dětí někomu jinému. Odkládání do kroužků. Citové strádání.