Jednotný vnitřní trh

Jednotný vnitřní trh

• jednotný vnitřní trh Evropské unie tvoří území všech členských států

• je platný od 1. ledna 1993

Na tomto trhu platí 4 svobody – volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu

Důvody pro vznik jednotného vnitřního trhu

• Zlepšování ekonomické výkonnosti – jednotný vnitřní trh podněcuje výkonnosti ekonomik podílejících se na Společenství, je jedním z hlavních nástrojů k vyváženému a udržitelnému růstu. Podle údajů Komise vytvořil několik milionů pracovním míst a vydělal Unii přes 800 miliard euro.

• Nižší náklady – vnitřní trh napomáhá účinnějšímu rozdělování (alokaci) výrobních faktorů, tím umožňuje vyrábět ve větším rozsahu a tím i hospodárněji za nižší náklady.

• Větší konkurence – díky vzniku jednotného vnitřního trhu se může více firem zapojovat do konkurenčního boje. A to s sebou přináší nižší ceny a širší výběr zboží. Firmy, které obchodují na jednotném trhu Evropské unie, mají neomezený přístup k téměř 500 milionům spotřebitelů.

Volný pohyb zboží – zásady:

• zboží je možno prodávat ve všech zemích EU

• zboží z ostatních členských států nemůže být znevýhodňováno oproti domácímu clem nebo speciální daní

• mezi členskými zeměmi je zakázáno kvantitativní omezení dovozu a vývozu zboží

Odstranění cla

• zákaz diskriminace na vnitřním trhu – prvním krokem bylo odstranění cla mezi členskými státy

• clo narušovalo jednotu společného trhu a znevýhodňovalo vývozce a dovozce z jiných členských států

• dovážené zboží ztrácelo uvalením cel svou konkurenceschopnost, protože clo zvyšovalo cenu dováženého zboží oproti konkurenčnímu domácímu zboží a tím negativně ovlivňovalo vzájemnou obchodní výměnu

(amsterodamská Smlouva o založení ES – „Dovozní a vývozní cla a dávky s rovnocenným účinkem jsou mezi členskými státy zakázány“)

Rovnání celních sazeb členských zemí vůči třetím zemím

• druhým krokem bylo sjednocení celních sazeb na dovážené zboží z třetích zemí

• režim obchodu s třetími zeměmi (země mimo EU) je zahrnut do společné obchodní politiky a spadá do výlučné pravomoci Evropského společenství, tzn. že národní opatření členských států jsou plně podřízena Společenství

• členské státy vůči 3. zemím postupují podle pravidel jednotné celní politiky a přijatého společného celního sazebníku

• společná obchodní politika má za cíl harmonický rozvoj mezinárodního obchodu, vymezuje zásady pro:

• úpravy celních sazeb

• uzavírání celních a obchodních dohod

• ochranná obchodní opatření pro případ dumpingu

• vývozní politiku apod.

Rozdílné normy a standardy

• rozdílné normy a standardy patří k technickým překážkám jednotného vnitřního obchodu

• má-li některý stát přísnější bezpečnostní předpisy, je zde dovoz ztížen

• pokud cizí výrobek normu nesplňuje, je mu vstup na tento trh zakázán

• výrobci byli nuceni přijmout opatření vedoucí k dosažení shody se zahraničním předpisem (zvýšení nákladů – změna výrobního procesu)

• výrobci museli shodu prokázat – kontrolní procesy v zahraničních zkušebnách

• rozdílnost technických předpisů může vést ke snížení konkurenceschopnosti dováženého zboží