Ochrana lidského těla
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Ochrana lidského těla:
Ochrana lidského těla
Dnem 1. ledna 2014 vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“). Nová právní úprava sebou přináší celou řadu interpretačních obtíží. Jednou
z nich je i problematika provádění pitev. Dle ustanovení § 113 NOZ totiž „provést pitvu nebo použít lidské tělo po smrti člověka pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo
k výukovým účelům bez souhlasu zemřelého lze jen, pokud tak stanoví jiný zákon.“ Ustanovení § 115 NOZ pak zakotvuje presumpci nesouhlasu s pitvou: „Zemře-li člověk, aniž projeví souhlas s pitvou nebo s použitím svého těla po smrti způsobem podle § 113, platí, že s provedením pitvy nebo s takovým použitím svého těla nesouhlasí.“
NOZ se poměrně rozsáhle zabývá ochranou osobnosti člověka. Výslovně přitom zakotvuje již delší dobu doktrinálně uznávanou zásadu, že lidské tělo je hodno ochrany
i po smrti. Respektována je autonomie vůle člověka, který má právo poskytnout souhlas, případně vyjádřit svůj nesouhlas se zásahem do své tělesné integrity. Nově je tak v NOZ upraveno pravidlo, že provést pitvu či použít lidské tělo po smrti je možné jen
s předchozím souhlasem zemřelého.
Pododdíl 6 - Ochrana lidského těla po smrti člověka:
§ 113
Člověk má právo rozhodnout, jak bude po jeho smrti naloženo s jeho tělem.
Provést pitvu nebo použít lidské tělo po smrti člověka pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům bez souhlasu zemřelého lze jen, pokud tak stanoví jiný zákon.
§ 114
Člověk je oprávněn rozhodnout, jaký má mít pohřeb. Nezanechá-li o tom výslovné rozhodnutí, rozhodne o jeho pohřbu manžel zemřelého, a není-li ho, děti zemřelého; není-li jich, pak rozhodnou rodiče a není-li jich, sourozenci zemřelého; nežijí-li, pak rozhodnou jejich děti a není-li ani jich, pak kterákoli z osob blízkých; není-li žádná
z těchto osob, pak rozhodne obec, na jejímž území člověk zemřel.Náklady pohřbu a opatření pohřebiště se hradí z pozůstalosti. Pokud pozůstalost nestačí ke krytí nákladů toho způsobu pohřbu, jaký si zesnulý přál, musí být pohřben alespoň slušným způsobem podle místních zvyklostí.
Jiný právní předpis stanoví, jakým způsobem a na čí náklady bude pohřben člověk, jehož pozůstalost ke krytí nákladů pohřbu nestačí a není-li nikdo ochoten uhradit náklady pohřbu dobrovolně.
§ 115
Zemře-li člověk, aniž projeví souhlas s pitvou nebo s použitím svého těla po smrti způsobem podle § 113, platí, že s provedením pitvy nebo s takovým použitím svého těla nesouhlasí.
§ 116
Kdo souhlasí, aby po jeho smrti bylo jeho tělo pitváno nebo použito způsobem podle
§ 113, zapíše své stanovisko do rejstříku vedeného podle jiného právního předpisu; tento souhlas lze projevit i ve veřejné listině, nebo vůči poskytovateli zdravotních služeb s účinky vůči tomuto poskytovateli.