Pracovní právo - Odpočinek, odměna, hlavní a vedlejší ujednání v PP

Pracovní právo:

(Odpočinek v pracovním právu, odměna v pracovním právu, hlavní a vedlejší ujednání v PP).

Pracovní právo

ODPOČINEK V PP:

Je to část dne, která není pracovní dobou a zaměstnavatel do ní může zasahovat jen výjimečně.

• Přestávky a odpočinek práci - zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce pracovní přestávku s trváním nejméně 30 minut, mladistvému nejdéle po 4,5 hodinách.

• Nepřetržitý odpočinek mezi 2 směnami - zaměstnanec musí mít nepřetržitý
  odpočinek mezi směnami alespoň 12 hodin po sobě jdoucích (může být zkrácen až na
  8 hodin, ale to pouze u osob starších 18 let za podmínky, že následující odpočinek bude
  o tuto dobu prodloužen). Poskytnuté přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby.

• Nepřetržitý odpočinek v týdnu – zaměstnanec musí mít 1x týdně nepřetržitý odpočinek alespoň 35 hodin za období 7 po sobě jdoucích dnů, u mladistvého je to 48 hodin, doba může být zkrácená až na 24 hodin odpočinku, ale za 2 týdny musí činit délka odpočinku alespoň 70 hodin.

• Dny pracovního klidu – nepřetržitý odpočinek (výjimkou jsou nutné práce
  = v supermarketu), např. státní svátky, víkendy,…

Ženy:

• Přestávka na kojení – zaměstnavatel je povinen vyjít vstříc ženě:

• 0 - 1 rok proplácí ženě 2,5 hodin na přestávku na kojení

• 1 – více roku proplácí ženě 1,5 hodin přestávku

• Mateřská dovolená – je to doba po porodu, zde žena pobírá 90% z trvalého příjmu, pokud pracovala rok tak mateřská trvá 28 týdnů, při porodu 2 a více dětí trvá 37 týdnů, při úmrtí dítěte trvá 14 týdnů. V případě adopce nebo náhradního rodičovství čerstvě narozeného dítěte je mateřská dovolená 22 týdnů, samoživitelka má nárok na 31 týdnů.

• Rodičovská dovolená – je to výchova dítěte do 2, 3, nebo 4 let a týká se ženy i muže.

Dovolená:

Je to placený odpočinek v pracovně právním vztahu (slouží tedy k odpočinku), má vést k obnově pracovní síly (na zotavenou). Zaměstnanec má za stanovených podmínek nárok na:

• Dovolená za kalendářní rok – náleží zaměstnanci, který svou práci u zaměstnavatele konal nepřetržitě alespoň 60 dní v kalendářním roce, základní výměra činí 4 týdny,
  u zaměstnanců státních je to 5 týdnů dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce, vychovatelé v mateřských školách 6 týdnů,…

• Poměrná část dovolené za kalendářní rok - přísluší mu poměrná část dovolené za každý celý kalendářní měsíc trvání pracovního poměru 1\12 dovolené – to platí i pokud zaměstnanec změní zaměstnání a vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele bezprostředně navazuje (přísluší mu poměrná část dovolené od nového zaměstnavatele)

• Dovolená za odpracované dny – náleží zaměstnanci, který nesplnil podmínku nepřetržitého konání práce alespoň 60 dní v roce u jednoho zaměstnavatele. V tomto případě mu náleží 1\12 za každých 21 odpracovaných dnů.

• Dodatková dovolená – náleží zaměstnanci, který pracuje v podzemí nebo jiném zvlášť škodlivém prostředí, je stanovena na 1 týden navíc (ve zdravotnictví s nakažlivou formou tuberkulózy, s infekčními materiály, s jonizujícím zářením, pracovníci vězeňské služby, potápěči ve skafandru,…).

• Další dovolená - v zákoníku práce již není uvedená, ale není vyloučeno, aby zaměstnavatel při zachování zásady rovnosti a zákazu diskriminace poskytoval jiné druhy dovolené – náleží zaměstnanci, kterému jeho práce podstatně závisí na povětrnostních vlivech (dostává dovolenou s nižší potřebou práce, jako např. zemědělec), dále je pro zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou.

• Dovolená na zotavenou – delší souvislé volno, má vést k obnově pracovní síly. Týden dovolené se rozumí 7 po sobě následujících kalendářních dnů. Nástup na dovolenou musí zaměstnanec zaměstnavateli oznámit alespoň 14 dní předem. Pokud zaměstnanec nevyčerpá dovolenou do konce běžného roku, je zaměstnavatel povinen mu ji poskytnout nejpozději do konce příštího kalendářního roku. Pokud je zaměstnanec z dovolené zaměstnavatelem odvolán, popř. je mu změněna doba čerpání dovolené, je povinen zaměstnavatel uhradit náklady, které tím zaměstnanci vznikly. Za dovolenou přísluší pracovníkovi náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.