Relativní majetková práva - Vznik, změna a zánik závazků, jejich členění

Relativní majetková práva:

(Vznik, změna a zánik závazků, jejich členění).

Relativní majetková práva

Závazkové vztahy:

• Je právní povaha závazků relativní, což znamená, že vznikají jen mezi dvěma či více subjekty konkrétně vymezenými a jsou zde daná vzájemná práva a povinnosti.

Závazkové právo:

• Závazkovým právem se rozumí systém právních norem, které regulují vzájemná práva a povinnosti mezi účastníky občanskoprávních vztahů.

• Jsou upravena jak v občanském zákoníku, tak i v obchodním zákoníku.

Vznik závazků:

Důvodem vzniku závazků jsou právní skutečnosti, mohou tedy vznikat.

1. Z právních úkonů – nejčastěji uzavřením smluv, ale i jednostranným úkonem (veřejný slib).

2. Z protiprávních úkonů – hovoříme o závazcích z porušení právních povinností (nejčastěji jde o porušení škody, porušením smlouvy prodlením nebo neplněním).

3. Z jiného zákonem uznaného důvodu – hovoříme o závazcích z jiného právního důvodu (například zákon stanoví, že nálezce má právo na nálezné).

Dělení závazků podle vzniku:

1. Závazky z právních úkonů – ze smluv.

2. Závazky z protiprávních úkonů – náhrada škody.

3. Závazky z jiných zavazovacích důvodů – za zákona.

Dělení závazků podle počtu subjektů:

1. Jednoduché – na každé straně jeden subjekt (kupní smlouva mezi 2 účastníky).

2. Společné – neboli solidární, alespoň na jedné straně více subjektů. (Více věřitelů = aktivní pluralita. Více dlužníků = pasivní pluralita). – Např.: smlouva o prodeji nemovitosti do spoluvlastnictví.

Zajišťovací právní prostředky:

1. Ručení: Vzniká písemným prohlášením, jimž ručitel bere na sebe vůči věřiteli povinnost, že pohledávku uspokojí, jestliže ji neupokojí dlužník.

2. Dohoda o srážce ze mzdy: Je poskytnutí souhlasu dlužníka, aby z jeho příjmů byly sráženy dohodnuté částky a posílány přímo věřiteli.

3. Zajištění závazků převodem práva: Splnění závazku může být zajištěno převodem práva dlužníka na věřitele.

4. Zajištění závazků postoupením pohledávky: Pohledávku lze zajistit i postoupením pohledávek dlužníka nebo pohledávek třetí osoby na věřitele.

5. Smluvní pokuta: Je peněžité plnění stanovené jako sankce pro případ nesplnění. Lze ji sjednat pouze písemně a v ujednání musí být určena její výše nebo stanoven způsob jejího určení.

6. Uznání dluhu: Je jednostranný právní úkon dlužníka, jimž uznává svůj dluh co do důvodu i výše. Je stanovena písemná forma.

7. Jistota: Není specifickým institutem, neboť povinnost dát jistotu lze splnit zajištěním závazku zřízením zástavního práva nebo ručením.

8. Zástavní právo: Má věcně právní povahu.

9. Zadržovací právo: Má věcně právní povahu.

Prvky závazků:

• Subjekty = strana oprávněná = věřitel, strana zavázaná = dlužník.

• Předmět = plnění, tj. chování dlužníka, kterého je věřitel oprávněn se domáhat.

• Obsah = oprávnění věřitele a jim odpovídající povinnost dlužníka.