Totalitni stat, srovnejte koncepci liberalniho a socialniho statu

11. Totalitní stát, srovnejte koncepci liberálního a sociálního státu

TOTALITNÍ STÁT

V polovině 20. století vznikají dvě deformace moderního státu. Většina jeho demokratických institucí sice navenek zůstává zachována, ale ve skutečnosti stát přestává být demokratickým, ústavním a právním. Jedná se o stát fašistický a komunistický, pro které se vžilo označení totalitní stát.

Americký politolog a poradce řady amerických prezidentů Z. Brzezinskij zformuloval základní znaky totalitního státu, které vznikly srovnáním komunistického a fašistického režimu:

1) Existence jediné oficiální ideologie, žádný jiný výklad světa se nepřipouštěl

2) Existence jediné politické strany srostlé se státem a systémem různých forem mobilizace nejširších vrstev obyvatelstva

3) Systém teroru

4) Monopolní kontrola hromadných sdělovacích prostředků (cenzura, personální kontrola)

5) Monopolní použití ozbrojené síly (policie, armáda, lidové milice)

6) Byrokratické centralizované řízení ekonomiky (fašisté - soukromníci, komunisté - znárodňování)

KONCEPCE LIBERÁLNÍHO A SOCIÁLNÍHO STÁTU

Sociální stát představuje možnou orientaci moderního demokratického státu. V této orientaci se střetávají tři pojetí státu:

a) liberální stát - vyjadřuje myšlenku svobody jednotlivce od státu a na státu, stát se nestará o jednotlivce a jednotlivec se nestará o stát

b) demokratický stát - vychází naopak z aktivního podílu občana na správě věcí veřejných a touto aktivní účastí dostává občan stát pod svou kontrolu a to mu zaručuje svobodu

c) sociální stát - nezajišťuje svobodu od státu, ale naopak péči za strany státu. To se projevuje zvýšenou rolí státu jako pečovatele, zakotvením sociálních práv, zasahováním státu do ekonomiky, plánováním, ochranou životního prostředí apod.

LIBERALISMUS přišel s koncepcí státu jako nočního hlídače, který má střežit občanská práva a svobody, nezasahovat do života obcí, pospolitostí a do soukromí jednotlivců. Liberalismus prosazuje myšlenku rovnosti před zákonem, práv a svobod občanů, zvláště práva na vlastnictví, shromažďování, spolčování, svobody slova a pohybu. Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého.

Filozof Václav Bělohradský formuloval tři základní práva a povinnosti liberálního státu:

1) Bránit jednotlivce a jeho svobodu a vstupovat do vztahů s ostatními státy na základě prospěchu.

2) Zajišťovat spravedlnost nestrannou interpretací přijatých pravidel hry (právní řád a zákony) a jejich plné respektování.

3) Podnikat akce, které jsou nad možnostmi jednotlivců, kteří je nemohou uskutečnit se ziskem (ochrana přírody, sociální důsledky).

Liberalismus v praxi vede velmi rychle ke vzniku značných sociálních nerovností, které provázejí svobodnou soutěž v ekonomice a hospodářství. Historicky vykrystalizovala dvě krajní řešení tohoto problému v podobě pravicového a levicového totalitarismu: