Trestni_pravo_procesni

Trestní právo procesní

1. Pojem a právní úprava

Trestní právo procesní představuje souhrn právních norem o postupu orgánů činných v trestním řízení při vyšetřování a rozhodování trestních věcí.

Základním pramenem trestního práva procesního je trestní řád (zákon č. 141/1964 Sb.).

2. Základní zásady trestního řízení

Mezi základní zásady trestního řízení patří:

1. zásada stíhání je ze zákonných důvodů

2. zásada presumpce neviny

3. zásada legality

4. zásada oficiality

5. zásada objektivní pravdy

6. zásada volného hodnocení důkazů

7. zásada spolupráce orgánů činných v trestním řízení se zájmovými sdruženími občanů

8. zásada obžalovací

9. zásada veřejnosti

10. zásada ústnosti

11. zásada bezprostřednosti

12. zásada zajištění práva na obhajobu

13. zásada vyhledávací

I. Zásada stíhání jen ze zákonných důvodů

Tato zásada stanoví, že nikdo nemůže být stíhán jako obviněný jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví trestní řád.1

II. Zásada presumpce neviny

Tato zásada znamená, že dokud není soudním rozhodnutím vyslovena vina, musí se na člověka, proti kterému je vedeno trestní stíhání, hledět, jako by nebyl vinen.

To znamená také to, že pokud existují pochybnosti o vině obžalovaného, je nutno rozhodnout v jeho prospěch.

Dále to znamená, že vina obžalovanému musí být prokázána (obžalovaný nemusí dokazovat svou nevinu).

III. Zásada legality

Podle této zásady je státní zástupce povinen stíhat všechny trestné činy, o kterých se doví.2

IV. Zásada oficiality

Podle této zásady musí orgány činné v trestním řízení postupovat tzv. z úřední povinnosti, tzn., že musí z vlastní iniciativy provést všechny úkony, které vedou ke splnění účelu trestního řízení a to co nejrychleji.

V. Zásada objektivní pravdy

Tato zásad znamená, že orgány činné v trestním řízení jsou povinny postupovat tak, aby byl zjištěn takový skutkový stav věci, o kterém nejsou žádné pochybnosti.

K dosažení této zásady je zapotřebí, aby orgány činné v trestním řízení objasňovaly se stejnou pečlivostí jak důkazy, které svědčí proti obžalovanému, tak i důkazy, které svědčí v jeho prospěch.3

VI. Zásada volného hodnocení důkazů

Orgány činné v trestním řízení posuzují důkazy podle svého vnitřního přesvědčení, které však musí být založena na pečlivém uvážení všech okolností případu.

VII. Zásada spolupráce orgánů činných v trestním řízení se zájmovými sdruženími občanů

Podle této zásady spolupracují orgány činné v trestním řízení se sdruženími, jako jsou např. odborové organizace, pracovní kolektivy, církve aj. Význam této spolupráce spočívá jednak v tom, že tato sdružení mohou k projednávání věci vyslat svého zástupce, který se vyjadřuje jménem tohoto sdružení k osobě obviněného a k možnosti jeho nápravy a dále v tom, že tato sdružení mohou např. převzít záruku za obviněného (např. při jeho podmíněném propuštění nebo namísto pobytu ve vazbě).