Typy volebnich systemu a poslanecky mandat

14. Typy volebních systémů a poslanecký mandát

Svobodné volby jsou základním rysem všech demokratických systémů a jsou vskutku demokratickým způsobem ustanovování do funkcí v zákonodárných sborech. Volební systém představuje ústavou či zákonem přesně stanovený postup voleb do zastupitelských sborů. V zásadě existují dva volební systémy:

1) VĚTŠINOVÝ (MAJORITNÍ) VOLEBNÍ SYSTÉM

Vychází z jednomandátových volebních obvodů, v nichž vítězí ten kandidát, který získal většinu hlasů. Tento systém má dvě podoby:

a) systém relativní většiny - v němž vítězí ten, kdo získal více hlasů než kterýkoliv z jeho protivníků

b) systém absolutní většiny - v němž vítězí ten kandidát, který získal nadpoloviční většinu všech odevzdaných hlasů (tzn. 50% + min. 1 hlas)

Tento systém se v ČR uplatňuje ve volbách do senátu. Je založen na 81 volebních obvodu, máme 81 senátorů. Používá se absolutní systém většiny. Obvykle se koná druhé kolo, postupují do něho dva kandidáti a mezi nimi se rozhodne. Pokud by se konalo kolo třetí, rozhodne los.

Většinový volební systém je do určité míry diskriminující pro politické menšiny, vede však k integraci společnosti do větších politických celků, a tím zajišťuje vyšší stabilitu systému. Může se však vytvořit (např. v parlamentu) umělá většina, která neodpovídá volebním výsledkům.

2) VOLEBNÍ SYSTÉM POMĚRNÉHO ZASTOUPENÍ (PROPORCIONÁLNÍ)

Je založen na tom, že podíl počtu mandátů získaných jednotlivými politickými stranami odpovídá počtu hlasů, které jim voliči ve volbách odevzdali (tzn. 25% hlasů = 25% mandátů). Čistý proporcionalismus tohoto volebního systému upravují různé koeficienty, jimiž se přepočítává počet hlasů na počet mandátů. Tyto přepočítávací systémy zvýhodňují nejsilnější politické strany, protože jim umožňují získat o něco více mandátů, než by odpovídalo procentu získaných hlasů. Tento volební systém se používá při volbách do poslanecké sněmovny.

Volební systém poměrného zastoupení celkem přesně odráží volební výsledky, nediskriminuje malé či začínající politické strany. Zpravidla však vede k roztříštěnosti parlamentu, nutnosti koalic a tím i k menší stabilitě politické scény. Proto bývá doplněn omezujícími klauzulemi, které podmiňují získání mandátu (vstup do sněmovny) minimálním procentem hlasů, u nás je to 5%.

POSLANECKÝ MANDÁT

Klíčovou otázkou zastupitelské (nepřímé) demokracie je povaha poslaneckého mandátu, tzn. odpověď na tři základní otázky:

1. Koho poslanec zastupuje? → Voliče, politickou stranu, sám sebe?

2. Čí zájmy poslanec vyjadřuje? → Voličů, strany, obecné, osobní?

3. Komu je poslanec odpovědný? → Voličům, straně, sobě, Bohu?

Odpovědi na tyto otázky charakterizují poslanecký mandát, který se v jednotlivých zemích uplatňuje.