Závazky z protiprávního jednání - Náhrada majetkové a nemajetkové újmy

Závazky z protiprávního jednání:

(Náhrada majetkové a nemajetkové újmy).

Závazky z protiprávního jednání

• Každodenní život přináší nepřeberné množství situací, při kterých můžeme utrpět újmu – ať už majetkovou, tedy škodu (někdo nám např. rozbije okno), nebo újmu nemajetkovou (někdo nás např. pomluví v novinách).

• Úkolem občanského zákoníku je pro tyto případy nastavit jasná pravidla, podle kterých bude možné určit, kdy vůbec k újmě dochází, kdo je za ni odpovědný nebo
  v jaké výši a jakým způsobem má být kompenzována.

• Dosavadní občanský zákoník se náhradou škody a nemajetkové újmy zabývá
  v necelých 50 paragrafech. NOZ tuto problematiku upravuje ve více než dvojnásobném počtu ustanovení.

• Nový občanský zákoník upřednostňuje náhradu škody uvedením do předešlého stavu.

• Pokud NOZ stanoví povinnost nahradit újmu, míní se tím povinnost nahradit újmu majetkovou (tj. škodu). Povinnost nahradit nemajetkovou újmu vzniká pouze
  v případě, kdy to vyplývá ze smlouvy nebo ze zákona.

Škoda:

• Představuje jakoukoli ztrátu na majetku. Nejedná se přitom pouze o škodu skutečnou

(výše, o kterou se hodnota majetku snížila), ale i o ušlý zisk (výše, o kterou se hodnota majetku nezvýšila, ačkoli měla). Pokud někdo jinému nabourá vozidlo, se kterým dotyčný podniká, uhradí mu nejenom náklady na jeho opravu, ale i ztrátu na zisku,
o který v důsledku nepojízdnosti vozidla přišel.

Povinnost nahradit škodu:

• Za vzniklou škodu je zpravidla odpovědný ten, kdo jí způsobil – tzv. škůdce.

NOZ nově důsledně rozlišuje podmínky vzniku povinnosti škůdce uhradit škodu
s ohledem na to, zda ji způsobil porušením zákona, smlouvy, či zásad dobrých mravů.

• Zatímco při porušení zákona musí škůdce zpravidla újmu skutečně zavinit, při porušení smluvní povinnosti je jeho odpovědnost formulována přísněji. Škůdce tak může být povinen škodu hradit i bez svého zavinění. Této povinnosti se vyhne, pouze pokud prokáže, že škoda byla způsobena zásahem vyšší moci (např. živelnou katastrofou).

Způsob náhrady škody:

• Pokud někdo způsobí jinému škodu, může po něm poškozený požadovat, aby buď uvedl poškozenou věc do původního stavu, nebo aby ji nahradil v penězích

• NOZ preferuje náhradu škody uvedením do původního stavu. Zároveň však umožňuje, aby si poškozený místo této formy zvolil náhradu peněžitou. Soud jeho volbu přitom nebude nijak posuzovat a zasáhne proti ní pouze ve zcela výjimečných případech. Například pokud by poškozený svou volbou sledoval šikanu škůdce.

• NOZ nově výslovně uvádí, že kromě obvyklé ceny věci, kterou má v době poškození, musí být zohledněny i účelně vynaložené náklady, které musely být k obnovení funkčnosti věci vynaloženy. Toto ustanovení směřuje proti relativně časté praxi, kdy škůdce sice nechá poškozenou věc opravit, ovšem poté požaduje uhrazení částky,
  o kterou se hodnota věci díky opravě zvýšila. To již možné nebude.

• NOZ pro obdobné případy zavádí koncept tzv. věci zvláštní obliby. Za tu může být považována jakákoli věc, která má pro poškozeného zvláštní význam – např. snubní prstýnek, památná fotografie rodičů apod. Pokud někdo tuto věc jinému svévolně či škodolibě poškodí, může soud nově určit výši náhrady nejenom dle tržní hodnoty věci, ale i dle osobního významu, který jí poškozený přikládá.