Antická filozofie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Antická filozofie
Antikou se souhrnně nazývá období dějin a kultury starověkého Řecka a Říma. Antickou filozofii dělíme na 3 hlavní období:
Předsokratovské období
Klasické období
doba Helénismu
Předsokratovské období
V tomto období se postupně filozofie vyčlenila z mýtů. Hlavním předmětem zájmu předsokratovských filozofů byl svět neboli kosmos a hledání jeho základů. Nejvíce se zabývali otázkami po původu světa a možnostech pravdivého poznání.
Milétská (ionská) škola
Nejpříznivější hospodářské i kulturní podmínky mělo řecké pobřeží maloasijské, zejména město Milét – rodiště řecké filozofie. V Milétě se seskupují učenci a podávají ucelený náhled na svět. Představitelé této školy se snaží nalézt nějakou pralátku, která je základem všech věcí (všechno vzniklo z hmoty). Při bádání se opírali o konkrétní poznatky.
Thalés
zakladatel Milétské školy, první mudrc - filozof, byl všestranný
obchodník, matematik, astrolog
za pralátku považoval vodu (ve vodě vzniká a zaniká život), Zemi si představoval jako disk plovoucí na nekonečné vodě
určil kolik má rok dní
předpověděl zatmění Slunce
Anaximandros
jako pralátku označil apeiron (vnitřní zákon, který určuje proměnlivost a neomezenost)
tvrdí, že všechno živočišné vzniklo z vody
sestrojil mapu světa, model vesmíru, zdokonalil sluneční hodiny
Anaximenés
věnoval se výkladu různých přírodních jevů (duha, zemětřesení)
za pralátku považoval vzduch, součástí vzduchu je i duše, ze vzduchu vše vzniká a vše v něm zaniká
Herakleitos
působil v oblasti Malé Asie
tvrdil, že prazáklad všeho je oheň
zakladatel dialektického učení (myšlení), u všech věcí lze nalézt dvojí stránku
hovořil o obecném řádu logos - zákon, který určuje koloběh věcí
Pythagorejská škola
Za základ světa nepovažovali pralátku, ale prazákon. Jejich učení vychází z čísel, číslo je základem všeho pořádku. Každé číslo mělo svůj význam. Jejich učení ovlivnilo Platóna a Keplera.
Pythagoras
zakladatel a nejvýznamnější představitel pythagorovské školy
nejvzdělanější člověk své doby
matematik, astronom, filozof
základem světa je číslo = geometrická veličina vyjadřující vztah, poměr mezi jednotlivými věcmi, je prvopočátkem světa
Elejská škola
Škola je nazvána podle města Elea. Eleaté byli současníci Pythagorejců. Eleaté se zamýšleli nad pojmy prostoru a pohybu. Popírají pohyb, má-li být Bůh všude, musí být nehybný. Eleaté mají pro filozofii velký význam. Oddělili svět daný smysly od světa poznatelného rozumem.
Xenofanes z Kolofónu
zakladatel elejské školy, proslavil se kritikou bohů
tvrdil, že svět je jeden jediný celek, který se nemění a je věčný
Pluralisté
Předchůdci atomistů.
Empedokles
filozof, politik, vědec, lékař
za kořeny všech věcí pokládal zemi, vodu, vzduch a oheň (4 elementy) – pluralismus
zdůrazňoval význam pozorování a pokusů, prokázal hmotnost vzduchu