Co je podstatou uceni a charakterizujte jeho jednotlive druhy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
8. Co je podstatou učení a charakterizujte jeho jednotlivé druhy
Učením označujeme činnosti, kterými jedinec získává, rozšiřuje a prohlubuje své poznatky o světě. Osvojuje si nové dovednosti a postupy, mění své chování i vlastnosti, rozvíjí a kultivuje svou osobnost. Učení probíhá na základě zhodnocování a využívání průběhu i výsledků činností předcházejících - tedy na základě zkušenosti. Je těžké učení definovat, protože obsahuje mnoho témat, problémů a poznatků.
S učením se můžeme setkávat v různých situacích - ve škole (jako studenti), jako malé děti (učíme se stát, chodit, mluvit), učíme se i to co je nežádoucí vědět (kouřit, pít alkohol, brát drogy), mladý manželský pár se učí žít spolu, starý člověk se učí žít bez partnera a snášet samotu, práce na sobě samém, my někoho musíme učit (např. štěně aby neničilo byt).
POSTŘEHY O UČENÍ
1. Učení se prezentuje v různých podobách - druhy učení podle obsahu a pochodů k naučení
2. Učení může být záměrné - uvědomujeme si ho, rozhodli jsme se pro ně
nebo nezáměrné - probíhá mimoděčně ani si neuvědomujeme, že se učíme
3. Učení můžeme posuzovat z hlediska míry jeho řízení: plně řízené učení - pevně regulované, neřízené učení - učenému jsou poskytovány nabídky co by se mohl učit, kdyby chtěl
4. Učební autoregulace - učící si učební činnost řídí sám
5. Učení vede k pozitivním, žádoucím efektům (mravnost, společenský rozvoj, osobní rozvoj), ale i k negativním efektům, které osobnost ohrožují ve vývoji, zdraví, kondici
6. Učení je celoživotní proces
7. Učení neprobíhá nejen u člověka, ale i u zvířat
DRUHY UČENÍ
Pojetí druhů učení vychází ze skutečnosti, že učení probíhá na celé řadě různých úrovní životních projevů našeho organismu. Rozděluje se na:
1) UČENÍ PODMIŇOVÁNÍM
Jde o druh učení, který je spjat s našimi fyziologickými procesy. Vymyká se kontrole našeho vědomí, probíhá, aniž o tom víme. Zákonitosti učení podmiňováním zformuloval psycholog I. P. Pavlov (experimenty se psy). Pokusné zvíře - pes, podmíněný podnět - lampa, nepodmíněný podnět - potrava, nepodmíněná reakce - slintání. Postupně pes slintal na pouhé rozsvícení lampy - podmíněná reakce. Podmíněný podnět sám o sobě nevyvolá specifickou reakci, stane se to až po spojování s nepodmíněným podnětem = zpevnění. Když po určité době vypustíme NP, dojde k vyhasínání spoje. Učení podmiňováním má v přirozených životních podmínkách značný biologický význam. Podmíněné podněty mají úlohu signálů, hlásí organismu, co bude následovat, vybízejí ho včas reagovat. Podstatou učení podmiňováním je schopnost organismu učit se reagovat na podmíněné (původně neutrální) podněty: a) emocionálně - citem radosti, strachu