Otázka č. 10
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
10a) POZORNOST, VÝZNAM POZORNOSTI A SOUSTŘEDĚNOSTI V ŽIVOTĚ
Pozornost
-je psychický stav
-zajišťuje soustředění člověka na určité vnější a vnitřní podněty a na určitou činnost
-projevuje se zaměřeností a soustředěností vědomí
-stupeň soustředěnosti může kolísat od stupně úplné rozptýlenosti ( oči čtou, ale text nevnímáme), až po stupeň vysokého soustředění.
-Zaměřenost pozornosti = člověk ve svém vědomí neodráží všechny podněty, které na něj v určitém okamžiku působí, ale vybírá si jen některé a ty ostatní zůstávají na okraji – mimo vědomí.
Předmětem pozornosti mohou být:
jevy vnějšího světa – přednáška, obraz, osoba, televizní pořad
jevy vnitřního prožívání – vlastní činnosti a chování – vzpomínky, myšlenky, podněty z našeho organismu – bolest, strach apod.
Druhy pozornosti:
Podle toho, zda je pozornost vyvolána silou a vlastností podnětu, nebo se na ní podílí vůle člověka, dělíme pozornost na úmyslnou a neúmyslnou.
Neúmyslná – bezděčná pozornost – základem pro tuto pozornost je orientačně pátrací reflex „ CO JE TO“. Tento stav vzbuzují a udržují zvláštnosti působících podnětů, jejich nápadnost, neočekávanost, velikost, síla, kontrastnost. Bezděčnou pozornost neupoutávají pouze vnější podněty, ale i podněty přicházející z vnitřního prostředí organismu (bolest, radost, starosti, zážitky, na které se soustředím, a nevnímám, co se děje kolem mě).
Úmyslná – záměrná pozornost – člověk ji vzbuzuje a udržuje vlastní vůlí, je to proces vědomého soustředění na určitý podnět. Tato pozornost je důležitá pro plnění úkolů, pro práci, učení. Záměrná pozornost je určována cílem, motivací a volními vlastnostmi, je náročnější, více vyčerpává a unavuje. Souvisí také s myšlením a charakterem člověka, s věkem se doba, po kterou se člověk dokáže soustředit, prodlužuje.
Vlastnosti pozornosti:
stálost pozornosti – délka soustředění na jeden předmět nebo jednu činnost; stálost pozornosti je udržována zájmem o činnost a myšlenkovou aktivitou
rozdělování pozornosti - schopnost rozdělit pozornost dvěma i více předmětům či dějům najednou
přenášení pozornosti – rychlost přenášet pozornost z jednoho předmětu či činnosti na druhý
Uvedené vlastnosti pozornosti závisí na vrozených předpokladech, na zkušenostech, návycích a vůli. Mohou se tedy v průběhu života vyvíjet a měnit.
Činitelé ovlivňující pozornost:
Činitelé zvyšující pozornost – zájem, silná motivace, pozitivní psychika, dobrý tělesný stav, vůle, dočasně mohou zvyšovat pozornost i různé stimulanty jako např. kofein, guarana, černý čaj.
Činitelé snižující pozornost – únava, nemoc, bolest, nedostatek odpočinku a spánku, dlouhodobá, monotónní činnost, alkohol, léky, drogy.
Pozornost a duševní výkon – v průběhu dne dochází ke kolísání pozornosti, vyšší stupeň pozornosti je obvykle ráno mezi 8.-10. hodinou a odpoledne mezi 14.-16. hodinou. I během zajímavé činnosti kolísá pozornost v několikavteřinových intervalech.