Otázka č. 4

Poznávací procesy, druhy poznání ( počitky, vjemy )

Čití

Každý člověk je neustále nucen orientovat se v prostředí, v němž žije, aby se mohl správně přizpůsobit. Pouze dobré poznání podmínek života a činnosti činitelů zabezpečuje efektivní jednání.

Poznání má však v životě člověka nejen uvedený existenční význam, uspokojuje také jednu ze základních vrozených lidských potřeb, a to potřebu informací, potřebu znalostí, která je pro člověka typická.

ČITÍ - je poznávací proces, při kterém získáváme základní informace o vnějším světě, ale i o stavu našeho organismu prostřednictvím analyzátorů.

Činnost analyzátorů nazýváme čitím&nbsp. Tím třeba poznáme vůni a chuť jídla, barvu látky, zvuk letadla, teplotu vody, zrychlení nebo zpomalení dechu, bolest žaludku apod. Je to tedy proces, na základě kterého vznikají počitky.

POČITEK - je to výsledný efekt činnosti jednotlivého analyzátoru. Počitek&nbsp je obraz (smyslová registrace) jednotlivé vlastnosti předmětů nebo jevů, které působí na receptory člověka. Počitky představují základ smyslového poznání.

Počitek vznikne pouze tehdy, pokud má podnět určitou intenzitu, sílu - tzv. počitkový práh.

Počitkové prahy&nbsp

I přes značné rozvoje lidských smyslových orgánů výzkumy dokázaly, že nepociťujeme všechny podněty, které na nás denně působí. To jsou například různá jemná prachové zrnka na obličeji a na kůži. Nebo také v létě, když se nám náhle zvedne teplota v těle (přesáhne určitou teplotu). To znamená, že má-li vzniknout určitý počitek, musí mít podnět určitou sílu.

Nejmenší intenzita, která vyvolává počitek se nazývá dolní počitkový práh a největší intenzita podnětu se nazývá horní počitkový práh.

Podněty, které nepociťujeme, jsou podprahové podněty. Podněty vysoké intenzity, které už nezachytí náš receptor, nebo je už cítíme jako bolest, jsou nadprahové.

U počitků rozlišujeme:

• smyslovou citlivost – schopnost rozlišovat a pociťovat podněty s velmi nízkým počitkovým prahem

• smyslovou adaptace – přizpůsobivost na určitý podnět, např. zápach v místnosti, zvýšený hluk.

• zákon kontrastu – při náhlé změně intenzity podnětu se nám zdá intenzita nového podnět větší, nebo menší než ve skutečnosti je

Podmínky efektivního čití:

Kvalita čití je závislá na:

• na anatomicko-fyziologickém stavu analyzátorů - na kvalitě a funkci smyslů

• intenzitě, výraznosti a době působení podnětu na analyzátor

• na soustředěnosti a pozornosti vědomí, na stavu CNS

Vnímání

Vnímání&nbsp je psychický proces, kterým poznáváme to, co na naše smysly v daném okamžiku působí. Výsledkem tohoto procesu je vjem.&nbsp

VJEM je smyslová registrace předmětu nebo jevu jako celku.

Dominantní postavení při vnímání má u člověka zrakové vnímání. Vnímání nás informuje nejen o vnějším světě, ale také o stavu našeho těla.