Základní psychologické směry
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
ZÁKLADNÍ PSYCHOLOGICKÉ SMĚRY
EXPERIMENTÁLNÍ PSYCHOLOGIE
je jeden z hlavních směrů vědecké psychologie , pro nějž je charakteristická především užití experimentální metodiky k získávání teoretických poznatků a jejich aplikaci.
Zavedení experimentu do studia psychických jevů sehrálo důležitou roli při vyčlenění psychologie z kontextu filozofie v 19.století.
V prvních psycholog.laboratořích byly předmětem studia zejména jednodušší psychické procesy, které byly později nahrazeny komplexnějšími jevy (myšlení).
Dále této psychologii vděčíme za metodu zkoumání toho, co probíhá v mysli (vědomí). později ale byla terčem kritiky protože člověk jen stěží může objektivně hodnotit sám sebe.
WILHELM WUNDT
hlavním představitelem nové experimentální psychologie s detailními, logickými, systematickými pohledy, aktivní laboratoří a mnoha žáky, kteří založili laboratoře další.
V jeho lipské laboratoři se zabývali zkoumáním verbální asociace, pozornosti, paměti, cítění, a reakčního času, zejména diskriminačního reakčního času.
Dále Wundt tvrdí, že předmětem psychologie je bezprostřední vnímání čili vědomí, které tvoří psychické elementy - pocity, počitky a volní akty.
Počitek je nejjednodušším elementem našeho vnímání a je základním materiálem pro složitější procesy.
Pocity jsou tvořeny dimenzemi libost-nelibost, napětí-uvolnění, vzrušení-uklidnění, každý pocit lze popsat jednou z těchto dimenzí.
Volní akty jsou projevy vnitřních pohnutek čili vůle.
HLUBINNÁ PSYCHOLOGIE – zabývá se nejhlubšími vrstvami psychiky : lidské projevy jsou složitou souhrou vědomých a nevědomých podnětů.
SIGMUND FREUD (1856 – 1939)
- zakladatel psychoanalýzy
- Narodil se v moravském městě Příbor v židovské rodině.
- Ve třech letech se jeho rodina odstěhovala do Vídně.
- Vystudoval lékařskou fakultu, zaměřil se na neurologii.
- absolvoval roční stáž v Paříži u J.M. Charcota, který se zabýval léčbou histerií a neuróz a používal hypnózu.
- 1900 – Výklad snů
- v roce 1938 utekl před nacisty do Londýna.
Psychoanalýza („rozbor duše“) = metoda, jejíž cílem je nalezení nevědomých příčin psychických obtíží. Poprvé popsal tuto metodu v případu Anny O.
Nevědomí – obsahuje zážitky a události, které nikdy nebyly obsahem vědomí (události z raného dětství), nebo které byly vytěsněny, protože pro nás představovaly ohrožení (jsou v rozporu s morálkou, nepřijatelné, traumatizující).
Struktura osobnosti podle Freuda zahrnuje: ID, EGO a SUPEREGO
ID JÁ (EGO) SUPEREGO
EGO= racionální vědomá část mysli
ID= ovlivňuje způsob řeči, rozhodování, jsou zde také traumata, libido, agrese
SUPEREGO= vědomá a částečně nevědomá část (svědomí sebekritika, sebekontrola)
OIDIPŮV KOMPLEX -
KOMPLEX ELEKTRY –
Metody psychoanalýzy: