Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




3.b) Myšlení

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (18.06 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

3.b) Myšlení

Myšlení

- základní proces rozumového poznání, slouží k poznání toho, co není přímo poznatelné smysly

- myslet znamená především uvědomovat si vztahy mezi předměty a ději reálného světa, pro které máme slovní označení

- výsledkem myšlení je nový poznatek

- poznání zprostředkované, které je založené na chápání vztahů a souvislostí (jsme v místnosti, kde jsou otevřená okna a je nám zima => zavřeme je)

- poznání pomocí myšlení uskutečňujeme zejména v situacích, které nazýváme problémové situace, u kterých nemáme naučený jejich způsob řešení

- myšlenkové operace = postupy v myšlení (myšlení se skládá z několika postupů navazujících na sebe)

Základní druhy

a) Analýza = rozbor, rozkládání celku na jednotlivé části malé děti provádějí praktickou analýzu – hračku rozeberou na části).

b) Syntéza = skládání, z jednotlivých částí skládáme celek (Č1 + Č2 + Č3 + Č4 = CELEK), starší děti provádějí praktickou syntézu (lego, puzzle).

c) Homparace = srovnávání, stanovení shod mezi předměty, lidmi (P1 = P2 – shoda), (P1 + P2 – odlišnost). Srovnávací hledisko – větší kus čokolády X menší kus. Analýza, denní užití.

d) Klasifikace = třídění, rozdělování do skupin podle společné vlastnosti. Třídící hledisko je podle pohlaví, bydliště, prospěchu. Denní užití.

e) Generalizace = zobecňování. Co mají lidé společného, přestože se v jiném liší. Abstrakce = konkretizace => konkrétní věci na něčem, odhlížení od nepodstatných věcí a soustředění na podstatné.

Formy myšlení

1. Pojem – zabývá se jím jazykověda. Od slovesa pojmenovat. Jedno slovo nám stačí k vyjádření pojmu, něco označit slovem.

- Slovní označení společných a podstatných vlastností určité kategorie (předmětů, jevů, osob).

- Pojem se dělí na obsah (definice pojmů, co to je?) a rozsah.

2. Soud – forma myšlení, kde vyjadřujeme vztah mezi dvěma a více pojmy.

- např. kůň (subjekt) je zvíře (predikát).

- Soudy jsou pravdivé a nepravdivé nebo kategorické (tvrzení vždy platí) a hypotetické (domněnky).

3. Úsudek – tvoří jej soudy, jsou složitější. Vyvození závěru z 2 a více soudů – premisy – to jsou soudy, ze kterých vyvozujeme úsudek, závěr.

  • induktivní = od jednotlivých příkladů vyvodíme poučku, závěr (jahoda, pomeranč, jablko obsahují vitamin C => ovoce obsahuje vitamin C).

  • deduktivní = od obecné poučky aplikujeme na konkrétní příklad (celá rodina Novákových byla v divadle, Jan je členem rodiny Novákových => byl také v divadle).

  • analogické = setkáváme se s tímto úsudkem hlavně u dětí (dítě vidí, že při zalévání květina vyroste, tak vyběhne na déšť => myslí si, že také vyroste). Analogie = podobnost.

Druhy myšlení podle složitosti

Praktické = nejjednodušší, jsou ho schopni i vyšší druhy živočichů.

Témata, do kterých materiál patří