5.a) Motivace, Potřeby

5.a) Motivace, Potřeby

Motivace

- psychický proces vedoucí k energetizaci organismu, usměrňuje naše chování a jednání pro dosažení určitého cíle.

- Vyjadřuje souhrn všech skutečností – radost, zvídavost, pozitivní pocity, radostné očekávání, které podporují nebo tlumí jedince, aby něco konal nebo nekonal.

- může vycházet z vnitřních nebo vnějších pohnutek a podnětů. Často bývá kombinací obou.

vnitřní motivace - výsledek potřeb a zájmů člověka (potřeba poznávací, seberealizace, kulturní potřeby)

vnější motivace - je určena působením vnějších podnětů (hrozba trestu, možnost odměny)

Motivy

- osobní příčiny určitého chování – jsou to pohnutky, psychologické příčiny akcí a reakcí, činností a jednání člověka zaměřené na uspokojování určitých potřeb.

- pohnutka zaměřená na uspokojování určitých potřeb, je to jistá psychologická tendence narovnat určitý stav, který může pramenit z:

Nedostatku - pociťujeme prázdnotu - např. žízeň nebo hlad, ale také prázdnotu ve smyslu "hladu" po penězích, po informacích atd.

Přetlaku (tenze) - organismus se chce z něčeho vydat, něčeho zbavit - například vybít vztek, vydovádět se, odreagovat se ze stresu

- základní formu motivů jsou potřeby, ostatní formy se vyvíjejí z potřeb.

Postoj

- sklony člověka reagovat k věcem určitým způsobem

- jsou součástí osobnosti, souvisí s chápáním, myšlením a cítěním.

- hodnotí, indikují pocity ve vztahu k určité záležitosti. P

- většinou vycházejí z hodnotové soustavy člověka.

- Postoje jsou důležitou složkou komunikace. Kromě toho, že je zaměřen na problém či volbu, zahrnuje v sobě i určitou míru intenzity, která je tvořena činiteli:

vnitřními (potřeby, charakter, zájmy)

vnějšími (malé sociální skupiny, kultura, rodina).

Motiv = ‘co’ a Postoj = ‘jak’

Složky postojů

Všechny postoje jsou relativně trvalé, přičemž v sobě obsahují následující složky:

a) kognitivní (názor na objekt), která je postavena na všech informacích, které člověk o věci získal, na rozumových úvahách o věci (nízké mzdy ve srovnání s jinými organizacemi, špatná hospodářská situace firmy)

b) emocionální (citový vztah k objektu), radost, přátelství, oddanost či naopak nechuť či nenávist (dělá zde už táta, mám rád zdejší lidi, jsem hrdý na firemní značku)

c) konativní (chování vůči objektu), snaha jednat ve prospěch objektu nebo proti němu (neodejdu, setrvám ve firmě a udělá, vše proto, aby se znovu postavila na nohy)

Potřeby

- stav nedostatku nebo nadbytku něčeho, co nás vede k činnostem, jimiž tuto potřebu uspokujeme

- biologické (primární, vrozené) - potřeba dýchání, potravy, bezpečí spánku, Slouží k přežití, reprodukci nebo k udržení zdraví.

- sociální (získané) - kulturní (vzdělání, kulturní život) a psychické (radost, štěstí, láska), Zajišťují adaptaci na sociální podmínky, reagují na nedostatek v sociálním bytí.