5.b) Frustrace a Deprivace

5.b) Frustrace a Deprivace

Frustrace

- psychický stav vyvolaný překážkou, která stojí na cestě k cíli nebo brání (ohrožuje či oddaluje) uspokojení určité potřeby.

- pocit, který člověk dostává, pokud se něco důležitého nepovede a v nejbližší době není šance to napravit, ať už pro to, že už to zkrátka není možné, anebo v tom brání něco, s čím si nelze poradit. Je zklamáním či pocitem ze zmaru.

- vnější - může být fyzikální (ujíždějící tramvaj, zamčené dveře od WC) nebo sociální způsobená jednáním jiných (zákazy rodičů, fronta lidí)

vnitřní - představují vlastnosti osobnosti (strach, stydlivost, plachost pocity viny, výčitky svědomí, lenost)

Co se v nás děje

Organismus, který je připraven bojovat s problémem, neustále naráží na neřešitelnost překážky, která nás odsuzuje k pasivitě, nečinnosti, bezmocnému čekání... Tímto nahromaděnou energii „k boji“ musíme nějak vybít nebo přetransformovat. Cítíme stále dokola vztek, napětí a zklamání z neúspěchu a tak přichází přirozený důsledek snahy o vyřešení neřešitelné situace, organismus se frustraci brání. Nejčastěji tento stav řešíme agresí, ať už slovní, kdy nadáváme na příčinu frustrace, na svět a na všechno kolem sebe anebo agresi namíříme přímo proti něčemu či někomu a tak poškozujeme věci, ubližujeme někomu druhému, či dokonce poškozujeme sami sebe. Extrémními případy agrese jsou vraždy nebo sebevraždy.

Druhy frustrace

a) deprivace - představuje stav dlouhodobého nedostatku něčeho, co je nezbytné pro uspokojování základních potřeb

b) oddálení - znamená vynucené odložení uspokojení životně důležité potřeby

c) zmaření - nastává, jestliže pod vlivem velikosti překážky nebo malé síly jedince dochází k neúspěchu při úsilí o dosažení cíle

d) konflikt uvnitř jedince - je definován jako, střetnutí dvou nebo více protichůdných sil stojících na cestě k cíli.

podle stupně závažnosti frustrace:
malé - drobné, téměř každodenní: např. pocit hladu, žízně, omezování chodce na křižovatce, sexuální abstinence (někdy mohou vyústit až ve stres)

velké - významné, životní frustrace: např. neuspokojení důležitých sociálních potřeb, nepochopení, nedostatek citové odezvy, lásky, omezování svobody

existenciální - ztráta smyslu života, rezignace, pocit marnosti, zbytečnosti (u vězňů v koncentračním táboře, ale i lidé žijící v blahobytu)

Reakce na frustraci

- reakce, kterými obvykle člověk řeší frustrační situace - obranné frustrační mechanismy.

1) útok - osoby na překážku s cílem tuto překážku narušit, rozbít a tím dosáhnou žádaného cíle, každá agrese je vždy důsledkem frustrace.
a) projekce - uvědomované přenášení vlastních motivů, přání a pocitů na jiné osoby (např. přesouvání vlastní viny na druhého)
b) introjekce - je protikladem projekce tj. přisuzování si vlastností, které jedinci evidentně schází (chová se jako by již cíle dosáhl)
c) šikana - při které obvykle frustrovaný jedinec přesouvá vybití své agrese z jedné osoby (na kterou si netroufá) na jinou (tzv. obětní beránek)
d) egocentrismus - je krajní forma individualismu, egoismu, sobectví, kdy se jedinec maximálně snaží upoutávat pozornost pouze k vlastní osobě (část jde skrytě o potřeby zvýšit svou sebeúctu)