EU - Evropská Unie

Co je to EU?

Evropská unie (EU) je společenství demokratických států, spojených zásadami svobody, právního státu a úcty k lidským právům. Tyto státy se rozhodly vzájemně spolupracovat v politické a hospodářské oblasti a postupně se integrovat v nadnárodní strukturu, která je výhodná pro všechny zúčastněné země.

Cílem těchto integračních procesů je především zajistit mír a bezpečnost na kontinentu poznamenaném druhou světovou válkou.Významným motivem sbližování byla touha Německa a Francie už nikdy spolu neválčit a zajistit trvale přátelské vztahy mezi oběma národy.

Čistě ekonomický cíl – vytvoření společného trhu – tak postupem doby doplnily i společná sociální politika, dohled nad životním prostředím, rozvoj slabších regionů či sladění zahraniční a bezpečnostní politiky. Propojování národních ekonomik mělo přispět k řešení ekonomických problémů a přinést prosperitu.

Posláním Evropské unie je stálý a harmonický rozvoj.

Společný rozpočet

– plán příjmů a výdajů

– financování aktivit obsažených ve smlouvách zemědělské politiky, rozvojové pomoci, strukturálních fondů

Příjmy

- celní výnosy

- zemědělské vyrovnávací dávky

- část DPH vytvořená v členských zemích

- příspěvek členské země stanovený jako podíl na jejím HDP

Výdaje

- sektor zemědělství

- regionální politika

- rozvojová pomoc

- podpora výzkumu a vývoje

- strukturální fondy

Zásady a cíle EU: a) zřízení společného trhu

b) vyrovnaný vývoj hospodářské činnosti

c) zvyšování životní úrovně

d) odstranění celních poplatků a ostatních omezení mezi členy

e) společný celní sazebník vůči třetím zemím

f) volný pohyb osob, služeb, výrobků a kapitálu mezi členskými zeměmi

g) zavedení společné měny

Předchůdci EU: 50. léta - Evropské společenství uhlí a oceli

1957 - Evropské hospodářské společenství a Euratom

Z historie EU

V roce 1957 uzavřelo šest zemí (Francie, Německo, Itálie, Nizozemí, Belgie a Lucembursko) v Římě smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství. Společenství si vytklo za cíl podporovat harmonický vývoj hospodářské činnosti, nepřetržitý a vyrovnaný hospodářský růst, větší stabilitu, urychlené zvyšování životní úrovně a také těsnější vztahy mezi členskými státy. Znamenalo to odstranit obchodní bariéry mezi členskými zeměmi a zavést společný celní sazebník vůči třetím zemím. V roce 1968 byl tento úkol splněn.

Vedle EHS vznikl v západní Evropě druhý integrační celek, ESVO (Evropské sdružení volného obchodu), v čele s Velkou Británií, se sedmi dalšími zeměmi. Další vývoj potvrdil, že EHS bylo životaschopnější – do roku 1995 sedm bývalých členů ESVO požádalo o členství v EU.

V roce 1967 se EHS přejmenovalo na Evropské společenství (ES). Po útlumu integračních snah v sedmdesátých létech se v polovině 80. let zrodila iniciativa s názvem Dokončení jednotného vnitřního trhu a přesně stanoveným termínem do konce roku 1992. ES se podařilo odstranit většinu zbylých bariér – fyzické, technické a daňové. Tento důležitý obrat byl shrnut v tzv. Jednotném evropském aktu z roku 1986. Zakladatelská smlouva byla rozšířena o nové prvky: nové politiky (ochranu životního prostředí, podpora vědy a technického vývoje), strukturální fondy, které měly přispět k soudržnosti Společenství, změnu fungování institucí ES i zavedení hlasování kvalifikovanou většinou.