Hinduismus

HINDUISMUS

Hinduismus je spojením víry, kultury a způsobu života, jehož kořeny sahají do doby před více jak 10 000 lety. Zrodil se z víry a tradic původních prastarých kultur žijících v oblasti řeky Indu a přilehlých končin. Svědectví o tom nám podávají pozůstatky po velkých městech Mohendžo-daro a Harappa (na obr. vpravo), ležící na území dnešního Pákistánu, stejně tak jako některá fakta zmiňovaná v Rgvédu, nejstarším spisu védů. Důležitost přikládaná zde řece Saraswatí (oblast dnešního Indu, viz obr. dole) a množství zmínek o ní (o Ganze se zde kupodivu zmiňuje pouze dvakrát), nám podává důkazy o tom, že Rgvéd byl sepsán nejméně 6 500 let před Kristem; dalším důkazem je v Rgvédu například zmínka o první jarní rovnodennosti, kdy byla spatřena hvězda Ašviní, o které dnes již víme, že se objevila právě přibližně 10 000 let před naším letopočtem. Tyto a další poznatky o rozvinutosti tehdejší civilizace v posledních letech přispěly k tomu, že byla s konečnou platností vyvrácena teorie o spojitosti hinduismu a Árjů, coby kočovných nájezdníků, kteří přišli do Indie mnohem později, kolem roku 1 500 př.n.l. Slovo "Árja", které je v Rgvédu používáno, navíc v sanskrtu slouží pro označení ctihodného člověka a nemá nic společného s označením rasy, ke kterému ho použil v 19. století až Max Mueller a dále pak bylo zneužito a nesprávně vykládáno německými nacionalisty a nacisty.

Hinduistická kultura tedy existovala ve své prapůvodní oblasti již v dávných dobách, lišila se v jemných detailech, způsobech uctívání, rituálech a traduje se, že všechny tyto různorodé formy sjednotil v jedinou víru král Vaivasvatha Manu kolem r. 8 600 př.n.l. Tato víra se pak rozvinula v Sanatana Dharmu, v dnešních dnech nám známou jako hinduistické náboženství véd, agam, šáster a rituálů, existující v Indii a přilehlých oblastech východní Asie jako jedna jediná velká víra, jako společný životní postoj.

Hinduismu se nedá říkat náboženství v tom smyslu slova, jak jsme zvyklí jej dnes používat. Spíše se jedná o způsob života, je to cesta jak žít - v termínu hinduismu "Dharma" - způsob, jak žít život v jeho přirozené podobě, v čistotě, jednoduchosti a prostotě, se smyslem pro přirozený řád a rovnováhu věcí. Také se vymyká označení nálepkou "náboženství"pro svoji komplexnost učení, které se kromě duchovní oblasti skládá z mnoha jiných oborů, jako je matematika, astronomie, medicína a další. Přes svoje tisícitelé kořeny má tedy vpodstatě velmi blízko k civilizaci a kultuře, která existuje právě dnes, narozdíl od ní má však v sobě zřejmě daleko více zakotvenou "moudrost", jak toto vědění používat.

BuddhismusZakladatelem je Siddhártha, po meditační zkušenosti Buddha (= osvícený, probuzený). Žil asi na přelomu 5. a 4. stol. př. Kr., narodil se v dnešním Nepálu. Buddhovo kázání se soucitně obrací k lidem, aby je vedl na cestu osvícení a současně obsahuje zásadní kritiku vládnoucího náboženství, která se líbí i dnešním kritikům náboženství: Buddha vystupuje pouze jako příkladný člověk. Nevydává se za božího vyslance nebo prostředníka spásy mezi bohem a lidmi. A už vůbec není božskou bytostí. Výslovně nepopírá svět boha či bohů, ale ani o něm nemluví, takže buddhismu byl vždy upírán charakter náboženství. Cestu k osvobození proto neotvírají ryty prováděné bráhmany, ale vlastní úsilí každého jedince bez ohledu na jeho příslušnost k určité kastě. Vlastní úsilí nezáleží v řešení teoretických otázek, ale v praxi, která přináší spásu.