Otázka č. 11 - Demokracie a stát
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
11) Demokracie a stát
Stát, teorie vzniku státu a rozdělení typů států
stát
forma politické organizace lidské společnosti, která sdružuje obyvatele určitého území v právní celek
znaky státu:
organizace státu – soustava státních orgánů spjatá se státním aparátem
právo – stanoví obecně závazné politické, hospodářské a kulturní úkoly
území a obyvatelstvo – podmínka státu
státní suverenita
svrchovanost
nezávislost a samostatnost státní moci na území státu
nezávislost v mezinárodních vztazích
zabezpečení celistvosti a nedotknutelnosti území
státní občanství
plnoprávné členství jedince v daném státním útvaru na území státu
→ přináší povinnosti i právastátní občanství ČR může člověk nabýt:
narozením
osvojením (pokud jsou rodiče občany ČR)
určením otcovství
nalezením na území ČR
prohlášením (v r. 1993 po vzniku samostatné ČR)
udělením (po splnění podmínek)
teorie vzniku státu
teorie náboženská
patří k nejstarším
stát existuje jako produkt boží vůle a dle jeho přikázání je každý povinen uznávat ho a podřizovat se mu
teorie patriarchální
stát vznikl postupným rozšiřováním rodiny
státní moc monarchy odpovídá moci otce nad rodinou
teorie mocenská
představuje si stát jako vládu silného nad slabým a současně prohlašuje tento stav za přirozený
teorie násilí
vysvětluje stát jako produkt uplatnění síly
teorie smluvní
smlouva je právní důvod ke vzniku státu
funkce státu
vnitřní funkce
bezpečnostní – bezpečnost občanů, jejich majetku
právní – respektování právního řádu a svobod
ekonomická – podmínky pro chod ekonomiky
kulturní – péče o kulturní dědictví, rozvoj kultury, školství, vědy
sociální – zajištění občanů (nemoci, stáří,…)
vnější funkce
zajištění vztahů s dalšími státy (diplomacie)
regulace zahraničního obchodu – podmínky obchodních vztahů
obrana území před případným napadením a udržením mezinárodní bezpečnosti
otázky funkce státu, jeho role ve společnosti jsou jedním z hlavních témat ideologických sporů
klasičtí liberální myslitelé kladou důraz na tzv. minimální stát
má pouze udržovat lidské chování v určitých mezích, jinak je negativní a hrozba pro svobodu
udržuje tak pořádek, vynutitelnost dohod a smluv a skýtá ochranu proti vnějšímu nebezpečí – policie, soudy, armáda
ostatní sféry patří do soukromí a občanské společnosti – udržuje to stát v pozadí a zároveň nevede společnost k pasivitě – USA a VB, typicky 19. století
Nová pravice se hlásí k minimálnímu státu, je třeba zatlačit hranice státu zpět (Hayek, Nozick)
stát jako nástroj rozvoje
proti klasicky liberálním státům je zde typické zpoždění industrializace v 19. století a snaha o dohnání ztráty
stát se stává nástrojem rozvoje, ustanovuje podmínky tak, aby co nejrychleji docházelo k pokroku určité oblasti (sjednocené Německo 19: stoleté – Bismarck,…