Otázka č. 4 - Sociologie

4) Sociologie

= z lat. societas = společnost

= věda, která se snaží podat celkový obraz společnosti (společenských jevů a vztahů), její struktury a zákonitosti jejího vývoje

• snaží formulovat obecně platné principy společenského vývoje a poznat pravidla života sociálních skupin

• jako samostatná disciplína vzniká v 1. pol. 19. století

  • dopady VFR – rozpad modelu feudální společnosti → utváří se moderní společnost

• za zakladatele je považován Auguste Comte (dal tomuto oboru název; původně ho nazval „sociální fyzikou“ a členil ji na sociální statiku a sociální dynamiku)

• předmět: v obecném slova smyslu – společnost a její struktura

• poznatky sociologie mají omezenou platnost (společnosti jsou na rozdíl od přírodního světa odlišné → liší se kulturou, institucemi, jsou jinak sociální organizovány, mají odlišnou sociální strukturu)

• sociologické závěry platí pouze ve společnostech, z nichž pocházejí (x poznatky přírodních věd)

• povaha poznatků a zjištění sociologie – pravděpodobnostní

  • něco nastane, ale nastat to nemusí (např. když vláda zvýší finanční příspěvek, který pobírá žena na mateřské dovolené, může to vést k vyššímu počtu narozených dětí, ale také nemusí)

  • kauzalita (= příčinnost) v tomto smyslu pro sociologická zjištění neplatí

• úzce souvisí s ostatními společensko-vědními disciplínami, např. s:

  • filosofií – společná orientace na člověka a podmínky jeho života

  • historií – celé společenské dění probíhá v historickém kontextu

  • ekonomií – ekonomický život je podstatnou složkou společenského života

  • psychologií – psychika jedince je ovlivňována sociálními faktory

  • antropologií – obě vědy se zabývají kulturou a společenskými institucemi

  • politologií – v obou vědách hraje roli problematika moci

  • ekologií – ekologické problémy se stávají nyní zásadními společenskými problémy

• problém sociologie jako vědy – zabývá se skutečnostmi, který každý z nás zná a umí je pojmenovat, ale také na ně má vlastní názor (rodina, vzdělávací systém, nezaměstnanost,…)

• zdravý rozum – vědění o znalostech, jimiž se lidé v každodenním životě řídí (toto vědění je podstatou toho, že si lidé rozumějí a umí se domluvit)

• zabývá se stejnými skutečnostmi jako zdravý rozum, ale její přístup se liší:

  1. zdravý rozum – založen na předsudcích, stereotypech a domněnkách

x sociologie – vychází z vědeckého zkoumání a kritické reflexe

1. zdravý rozum – týká se především osudu každého jednotlivce (omezený obsah)

x sociologie – spojuje témata, přesahující horizont jednotlivce (→ sociologická imaginace)

1. zdravý rozum – věci a události chápány jako záměr někoho

x sociologie – obvykle najdeme představu nezamýšlených důsledků jednání, tj. skutečnosti a události sice nastaly po určitém jednání, ale nezáměrně