Psychologie

Obsah

Psychologie 2

Pojem 2

Historie 2

Předvědecké období (do 19. století) 2

První laboratoř psychologie v Lipsku r. 1879 2

20. století 2

Psychologické disciplíny 3

Teoretické 3

obecná psych. 3

psych. osobnosti 3

vývojová psych. 3

sociální psych. 3

patopsychologie 3

Praktické 3

Speciální 3

Metody psychologie 3

Pozorování 3

Extrospekce 3

Introspekce 3

Experiment 4

Explorační (zjišťující) 4

Psychodiagnostické 4

Psychologie

Pojem

spojením slov psyché = duše a
logos = věda
psychologie = věda o duši
psychologie využívá a je využívána ostatními společ. i přírod. vědami

Historie

Slavný řecký filozof Platón chápal duši jako čistě duchovní princip. tedy nikoliv jako součást lidského
těla
Dokonalý člověk ve starověku má v souladu duši i těla (=kalokaghatia), obě jsou stejně důležité
ve středověku je lidské těla chápáno negativně, zatímco duše pozitivně
Změny vnímání a citů člověka při nemoci nebo nějaké nehodě, přivedly už ve středověku některé
lékaře a filozofy k myšlence, že nejsou projevem nehmotné duše, ale činností mozku

Psychologie chce porozumět chování, prožívání a jednání lidí, předvídat je a pomoci je formulovat

Předvědecké období (do 19. století)

Etapa duše – antika, středověk
v antice duše chápána jako – princip, síla oživující tělo
jádro nebo podstata lidské bytosti (tzv. bytostné určení)
Platon – duše je uvězněna v těle
Aristoteles – tím, čím jsme, se teprve musíme stát (založeno na naší rozumnosti)
sv. Augustýn, Tomáš Akvinský

René Déscartes – duše mizí z centra dění, nahradit něčím předpokládaným (vědomím)
John Locke – zabýval se tím, co se děje v mysli (=introspekce)
snaží se najít prvky vědomí a z nich se skládá duševní – vědomý život
2 druhy prvků – sensation – počitky a vjemy
reflection - „Nicnení v mysli, co nebylo dříve ve smyslech“

První laboratoř psychologie v Lipsku r. 1879

Založil ji W. Wundt, který navazoval na Locka

20. století

Hlubinná psychologie – psychoanalýza (Sigmund Freud), analytická psychologie (Carl Gustav Jung)
individuální psychologie (Alfred Adler)
Za běžnými projevy našeho prožívání, usilování a jednání hledá hlubší vrstvu působících
činitelů, která tyto projevy ovlivňuje nebo ovládá, činitelé jsou např. dřívější zážitky

Behaviorismus – důraz na chování
tvrdí, že chování je sledem naučených věcí
přeceňuje význam učení
jak lidé reagují na podněty
představitelé: I. P. Pavlov, Edward L. Thorndike
Pokusy se zvířaty (např. tzv. slinící psy – podmíněný reflex)
Dnes užíváno při fobiích, obsesích, poruchách příjmu potravy

= poznávací
navazuje na gestaltismus
snaží se odhalit, co se děje v těle od průniku k reakci
vytváření tzv. vnitřních obrazů (modelů) vnějšího světa
člověk se aktivně účastní na zpracování a myšlení
představitelé: G. A. Kelly