Sociální psychologie

základní psychologická disciplína

• zabývá se tím, jak lidé vnímají svět okolo sebe, jak jej prožívají, jak o sociálních jevech uvažují, jak působí jeden na druhého

• neřeší pouze to, co se odehrává v mysli jedince samotného, ale také sociální a kulturní kontext a mezilidskou interakci

• narozdíl od sociologie však studuje jednotlivé osobnosti lidí situovaných v sociálních situacích a vztazích (hranice mezi sociální psychologií a sociologií však není přesně dána, částečně se překrývají)

• předmět studia: začlenění jedince do společnosti, vztahy a interakce osobnosti a skupiny, utváření rolí a pozic jedince ve skupinách

• nejčastější metody výzkumu: experiment, pozorování

  • komunikace

    • základ sociální interakce, proces výměny informací

    • dělení

      • verbální

        • slovní podoba (mluvená i písemná)

      • neverbální/nonverbální

        • funguje bez užití slov

        • typické projevy

          • Mimika - komunikace výrazem tváře, způsobené stahy obličejových svalů.

          • Gestika - pohyby rukou plnící sdělovací funkci, gestikulace provází nebo nahrazuje slovní projev, spolu s mimikou hlavními prostředky neverbální komunikace

          • Posturika – komunikace postojem těla (paže zkřížené na prsou, stoj s rozkročenýma nohama, překřížené nohy, směr, kterým je nastaveno tělo vůči posluchači), nevědomé

          • Kinezika - "řeč těla", pohyby těla v sociální interakci, souvisí s posturikou, patří sem např. haptika = kontakt hmatem (podání ruky, poplácání po ramenou)

          • Vzájemná blízkost (proxemika) - Edward T. Hall (1914–2009) - osobní zóny, do kterých vpouštíme osoby na základě jejich statusu

            • intimní (do 0,5 m – partner, nejbližší)

            • osobní (0,5 m až 1,2 m – dobří známí, přátelé)

            • společenská (1,2 m až 3,6 m – běžná pro lidskou interakci)

            • veřejná (3,6 m – otevřená prostranství)

            • Každý má hranice trochu jinak posunuté (např. lidé z města je mají obecně menší), pokud se osoba nachází v zóně bližší, vyvolává to v nás stres a pocit ohrožení

          • Neverbální aspekty řeči (tón, rychlost řeči apod.).

        • schopnosti interpretace neverbální komunikace se nedá naučit, záleží na intuici

        • obecné vzorce neplatí vždy, každý neverbálně komunikuje trochu jinak

  • teorie konfliktu

    • konflikt = současné střetávání protichůdných tendencí

    • studiem konfliktu se zabýval např. americký sociální psycholog Kurt Lewin, nebo třeba Leon Festinger

    • řešení konfliktu může být

      • tvůrčí – schopnost jedinců dojít ke kompromisu

      • obranné - tendence vnímat jako příznivější tu alternativu, kterou si člověk zvolil na úkor těch, které opustil, mechanismus racionalizace - opačná tendence u neurotiků, vede k chronické nerozhodnosti

    • s konflikty se pojí pojem frustrace - psychický stav vyvolaný překážkou na cestě k cíli

  • sociální percepce

    • zahrnuje způsoby, jak lidé vnímají sami sebe a druhé v sociálních situacích