Základy teorie práva

10.

ZÁKLADY TEORIE PRÁVA

Právo = soubor předpisů, podle kterých se organizuje a řídí život lidské společnosti

Právní předpisy závazně určují, jak se členové organizované pospolitosti mají chovat.

→ má dvojí význam ─ objektivní právo – právní předpisy ( např. zákony, vyhlášky, vládní nařízení ), tyto předpisy všeobecně upravují rozmanité společenské vztahy a ukládají jejich účastníkům různé povinnosti

─ subjektivní právo – nárok ( oprávnění ) účastníka právního vztahu

→ dále se dělí ─ abstraktní právo – objektivní, není aplikované ( např. zákon o rodině obsahuje abstraktní právní ustanovení o výživném ), tato ustanovení nejsou adresována určité konkrétní osobě, ale přesně neurčenému množství osob, týkají se všech rodičů a dětí

─ konkrétní právo - subjektivní

- abstraktními ustanoveními zajištěná moc konkrétní osoby žádat a vynutit splnění určité právní povinnosti ( tuto moc má konkrétní dítě vůči svému určitému rodiči neplnícímu vyživovací povinnost )

─ veřejné právo – tvoří právní normy, které sledují vztahy mezi státem jako nositelem státní moci a fyzickými nebo právnickými osobami. Stát vůči občanům a společnostem prosazuje zejména veřejný zájem a vystupuje jako nadřazený subjekt ( právní odvětví: ústavní, trestní, správní, finanční právo ).

─ soukromé právo – je založeno na principu rovnosti a nezávislosti subjektů občanské společnosti, které vstupují do vzájemných vztahů. Vztahy mezi účastníky těchto vztahů vznikají na základě vůle svobodně projevené prostřednictvím smlouvy ( právní odvětví: rodinné, občanské, obchodní, pracovní právo ).

Právní řád = souhrn všech právních předpisů ve státě ( Každý stát má svůj právní řád a vyžaduje jeho dodržování nejen od svých občanů, ale i od cizinců, kteří se na území státu zdržují. Naproti tomu každý je vázán právním řádem svého státu i při pobytu v zahraničí, pokud se tím nedostává do rozporu s právním řádem hostitelského státu ).

Právní síla = důležitost předpisů

─ vyplývá z toho, který státní orgán je vydal a jak se nazývají

─ parlamentem odhlasovaný zákon má větší právní sílu než vyhláška, vydaná ministrem k provedení některého zákona

descendenční ( sestupná ) teorie právního řádu ─ podle ní je právní řád uspořádán stupňovitě ( můžeme si jej představit jako pyramidu ) → na jejím vrcholu jsou předpisy nejvyšší právní síly: ústava a ústavní zákony → zákony a zákonná opatření → vládní nařízení → vyhlášky ministrů → obecní vyhlášky

Jednotnost právního řádu ─ právní řád každého státu tvoří jednotný myšlenkový a logicky uspořádaný celek, ve kterém všechny právní předpisy spolu souvisejí, navazují na sebe, navzájem se doplňují