Makroekonomie vše na test
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
-
Krátkodobá nabídka peněz je: necitlivá na změny úrokové míry
-
Nominální produkt: oceňujeme v běžných cenách
-
Čisté investice: získáme odečtením amortizace od hrubých investic
-
Metody výpočtu GDP máme: výdajovou, důchodovou, odvětvovou
-
Plná zaměstnanost znamená: přirozenou míru nezaměstnanosti
-
Autonomní spotřební výdaje jsou: nezávislé na výši důchodu
-
Schodek státního rozpočtu je v případě: G + TR > TT
-
Čtyřsektorová ekonomika: je otevřenou ekonomikou
-
Termínované vklady: jsou součástí M2
-
Peněžní zásoba M1 v ekonomice tvoří: oběživo a depozitní peníze
-
Peněžní zásoba L v ekonomice tvoří: M3 (M2+velká term.depozita)+ vysoce likvidní aktiva
-
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo představují: nezaměstnaní a zaměstnaní
-
Národní důchod vypočteme jako součet těchto položek: mzdy, platy, čisté úroky, renty, nerozdělené zisky firem, příjmy ze samozaměstnání.
-
Do důchodové metody výpočtu HDP patří: mzdy, platy, čisté úroky, renty z půdy a nemovitostí, zisky firem, příjmy ze samozaměstnání, amortizace, nepřímé daně.
-
Mezi motivy držby peněz nepatří: úrokový motiv
-
Dlouhé a krátké období se rozlišuje u: agregátní nabídky, nabídky peněz a Phillipsovy křivky.
-
Keynesiánský model na trhu práce předpokládá: rovnováhu na trhu práce za předpokladu nepružných mezd a cen, kdy rozlišujeme dobrovolnou a nedobrovolnou nezaměstnanost.
-
Disponibilní důchod udává částku: kterou domácnosti rozdělí mezi spotřební výdaje a úspory
-
Krátkodobá makroekonomická rovnováha nastává když: množství poptávaného reálného produktu je rovné nabízenému množství reálného produktu.
-
Pokles AD může být způsoben: poklesem nominální peněžní zásoby
-
Dlouhodobá agregátní nabídka vyjadřuje vztah mezi cenovou hladinou a: reálným GDP
-
Čím vyšší je úroková míra, tím: nižší je množství poptávaných peněz a vyšší rychlost oběhu peněz
-
Oběživo je součástí peněžního agregátu: M1, M2 i M3
-
V třísektorovém modelu jsou následující subjekty: domácnosti, firmy, vláda
-
Nachází-li se ekonomika na úrovni potenciálního produktu, tak: nezaměstnanost je na své přirozené míře.
-
Prodává-li centrální banka na trhu státní cenné papíry, tak: snižuje množství peněz na trhu.
-
Na straně nabídky peněz stojí: pouze centrální banka
-
GNP představuje produkci nově vytvořených finálních statků za určité období výrobními faktory: jejichž vlastníky jsou příslušníci daného státu, bez ohledu na to, kde byl tento produkt vyroben.
-
Peníze plní následující funkci: uchovatel hodnoty, zúčtovací jednotka, prostředek směny
-
Reálný produkt: oceňujeme ve stálých cenách
-
Poptávku po práci představují: firmy
-
Poptávková inflace vzniká: růstem transferových plateb
-
Mezní sklon k úsporám vyjadřuje, jak se změní: úspory při změně reálného důchodu
-
Krátkodobá nabídka peněz je: necitlivá na změny úrokové míry
-
Nominální produkt: oceňujeme v běžných cenách
-
Za negativní poptávkový šok považujeme: pokles vládních výdajů
-
Inflace tažená náklady je způsobena: růstem cen surovin
-
Posun AD doprava způsobí: zvýšení čistého exportu
-
Frikční nezaměstnanost je: vzniká v důsledku neustálých pohybů na trhu práce.
-
Strukturální nezaměstnanost: vyplývá z nesouladu mezi kvalifikací a požadavky.
-
Investiční multiplikátor vyjadřuje závislost mezi přírůstkem: investic a produkce.
-
Indukované úspory jsou částí úspor, které: závisí na výši disponibilního důchodu.
-
Pokud je skutečný produkt menší než potenciální, označujeme tento stav jako: recesní mezeru
-
Deflace je: trvalé snižování cenové hladiny
-
Inflace je: trvalý růst cenové hladiny
-
Stagflace je když: ekonomika klesá a cenová hladina roste.
-
Osobní důchod se liší od disponibilního o: přímé daně
-
Z krátkodobého hlediska vede růst spotřebních výdajů domácností k: zvýšení úrovně reálného produktu a zvýšení rovnovážné úrovně cen
-
Sklon spotřební funkce je roven: meznímu sklonu ke spotřebě (mpc)
-
Růst křivky AD způsobí: zvýšení důchodu
-
Snížení sazby důchodové daně způsobí: zvýšení agregovaných plánovaných výdajů v důsledku zvýšení disponibilních důchodů.
-
Agregátní poptávka se zvyšuje, když: roste počet obyvatel
-
Pojmem dezinflace rozumíme: snižování tempa růstu cenové hladiny
-
Pokles dlouhodobé nabídky peněz způsobuje: růst úrokové míry
-
Míra inflace by se dala vyjádřit jako: míra změny cenové hladiny
-
Křivka agregátní nabídky vyjadřuje: vztah mezi cenovou hladinou a reálným GDP.
-
Disponibilní důchod získáme, když od osobního důchodu odečteme: přímé daně
-
Růst krátkodobé nabídky peněz způsobí: úrokovou míru nezmění
-
Národní bohatství je: vše, co má tržní hodnotu a může být směněno za peníze či jiné statky.
-
Mezní sklon k úsporám je: o kolik se zvýší úspory, zvýší-li se důchod o jednotku.
-
Mezní sklon ke spotřebě je: o kolik se zvýší spotřeba, zvýší-li se důchod o jednotku.
-
Platební bilance obsahuje účty: běžný, finanční, kapitálový a devizové rezervy.
-
Sklon úsporové funkce je roven: meznímu sklonu k úsporám (mps)
-
Pokud na trhu práce předpokládáme pružnost mezd a cen: jedná se o klasický model a rozlišujeme pouze dobrovolnou nezaměstnanost.
-
Disponibilní důchod zahrnuje: transferové platby
-
Za negativní poptávkový šok považujeme: pokles vládních výdajů
-
Cenovou hladinu měříme pomocí: indexu spotřebitelských cen
-
Poptávková inflace vzniká: růstem transferových plateb
-
Investiční multiplikátor vyjadřuje závislost mezi přírůstkem: investic a produkce
-
AD vyjadřuje: vztah mezi pohybem cenové hladiny a poptávaným množstvím reálného produktu.
-
Krátkodobá AS (SRAS) vyjadřuje: přímo úměrný vztah mezi produktem a cenovou hladinou.
-
Disponibilní důchod zahrnuje: transferové platby
-
Pokud je skutečný produkt menší než potenciální, označujeme tento stav jako: recesní mezeru
-
Pokud je skutečný produkt větší než potenciální: inflační mezera (nadměrné využívání zdrojů)
-
Pokud dojde ke snížení mezního sklonu k úsporám, rovnovážná úroveň důchodu se: zvýší
-
Jestliže spotřební funkce je C = 180+0,75 Y, pak úsporová funkce je: S = -180 + 0,25 Y
-
Jestli se ekonomika nachází pod hranicí svých produkčních možností, snížení AD bude mít za následek: pokles cenové hladiny a pokles reálného produktu.
-
Dlouhodobá agregátní nabídková křivka je: vertikální
-
Křivka AD zobrazuje, že při klesající cenové hladině množství: poptávaného reálného GDP roste
-
Snížení nabídky peněz způsobí: růst úrokové míry
-
Philipsova křivka udává: inverzní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou nominálních mezd
-
Na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti neexistuje: cyklická nezaměstnanost
-
Rozdíl mezi hrubými a čistými investicemi označujeme jako: amortizace
-
Poloha křivky agregátní nabídky je ovlivněna: cenami vstupů
-
Zvýšení nabídky peněz způsobí: pokles úrokové míry
-
Pokud dojde ke snížení mps, rovnovážná úroveň důchodu se: zvýší
-
Rozdíl mezi potenciálním a skutečným GDP se nazývá: mezera produktu
-
Klasický přístup vystihuje: ekonomika je vnitřně stabilní a monetární je účinnější než fiskální
-
Z dlouhodobého hlediska expanzivní monetární politika: nezmění úroveň reálného produktu a zvýší rovnovážnou úroveň cen.
-
Mezi bezprostřední cíle monetární politiky patří: množství peněz a úroková míra
-
Oběživo spolu s rezervami v centrální bance bývají označovány za: monetární bázi
-
Pokud se daná ekonomika nachází ve fázi kontrakce, potom obvykle: klesá AD a produkce a zároveň roste nezaměstnanost.
-
Nástrojem expanzivní vnější obchodní a měnové politiky může být: zvýšení vývozu
-
Co z následujícího udává správné pořadí fází hospodářského cyklu: expanze, vrchol, recese, sedlo
-
Co způsobí pokles agregátní nabídky? : zvýšení mzdové sazby
-
Příčinou restriktivní monetární politiky může být: prodej státních cenných papírů
-
Doplňte správný výrok- Růst poměru 2 měn na trhu je nazýván: apretace měny
-
Akcelerátor (investiční multiplikátor) vyjadřuje závislost mezi přírůstkem: produkce a investic
-
Mezi důsledky inflace patří: postižení příjemců fixních platů
-
Nástrojem restriktivní monetární politiky může být: zvýšení diskontní sazby
-
Vlivem růstu nabídky korun na devizovém trhu dojde k: depreciaci koruny a zvýšení rovnovážného množství měny
-
Pokud dojde ke zvýšení mezního sklonu k úsporám, rovnovážná úroveň důchodu se: nezmění