Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Makroekonomie vše na test

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (1.55 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

  1. Krátkodobá nabídka peněz je: necitlivá na změny úrokové míry

  2. Nominální produkt: oceňujeme v běžných cenách

  3. Čisté investice: získáme odečtením amortizace od hrubých investic

  4. Metody výpočtu GDP máme: výdajovou, důchodovou, odvětvovou

  5. Plná zaměstnanost znamená: přirozenou míru nezaměstnanosti

  6. Autonomní spotřební výdaje jsou: nezávislé na výši důchodu

  7. Schodek státního rozpočtu je v případě: G + TR > TT

  8. Čtyřsektorová ekonomika: je otevřenou ekonomikou

  9. Termínované vklady: jsou součástí M2

  10. Peněžní zásoba M1 v ekonomice tvoří: oběživo a depozitní peníze

  11. Peněžní zásoba L v ekonomice tvoří: M3 (M2+velká term.depozita)+ vysoce likvidní aktiva

  12. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo představují: nezaměstnaní a zaměstnaní

  13. Národní důchod vypočteme jako součet těchto položek: mzdy, platy, čisté úroky, renty, nerozdělené zisky firem, příjmy ze samozaměstnání.

  14. Do důchodové metody výpočtu HDP patří: mzdy, platy, čisté úroky, renty z půdy a nemovitostí, zisky firem, příjmy ze samozaměstnání, amortizace, nepřímé daně.

  15. Mezi motivy držby peněz nepatří: úrokový motiv

  16. Dlouhé a krátké období se rozlišuje u: agregátní nabídky, nabídky peněz a Phillipsovy křivky.

  17. Keynesiánský model na trhu práce předpokládá: rovnováhu na trhu práce za předpokladu nepružných mezd a cen, kdy rozlišujeme dobrovolnou a nedobrovolnou nezaměstnanost.

  18. Disponibilní důchod udává částku: kterou domácnosti rozdělí mezi spotřební výdaje a úspory

  19. Krátkodobá makroekonomická rovnováha nastává když: množství poptávaného reálného produktu je rovné nabízenému množství reálného produktu.

  20. Pokles AD může být způsoben: poklesem nominální peněžní zásoby

  21. Dlouhodobá agregátní nabídka vyjadřuje vztah mezi cenovou hladinou a: reálným GDP

  22. Čím vyšší je úroková míra, tím: nižší je množství poptávaných peněz a vyšší rychlost oběhu peněz

  23. Oběživo je součástí peněžního agregátu: M1, M2 i M3

  24. V třísektorovém modelu jsou následující subjekty: domácnosti, firmy, vláda

  25. Nachází-li se ekonomika na úrovni potenciálního produktu, tak: nezaměstnanost je na své přirozené míře.

  26. Prodává-li centrální banka na trhu státní cenné papíry, tak: snižuje množství peněz na trhu.

  27. Na straně nabídky peněz stojí: pouze centrální banka

  28. GNP představuje produkci nově vytvořených finálních statků za určité období výrobními faktory: jejichž vlastníky jsou příslušníci daného státu, bez ohledu na to, kde byl tento produkt vyroben.

  29. Peníze plní následující funkci: uchovatel hodnoty, zúčtovací jednotka, prostředek směny

  30. Reálný produkt: oceňujeme ve stálých cenách

  31. Poptávku po práci představují: firmy

  32. Poptávková inflace vzniká: růstem transferových plateb

  33. Mezní sklon k úsporám vyjadřuje, jak se změní: úspory při změně reálného důchodu

  34. Krátkodobá nabídka peněz je: necitlivá na změny úrokové míry

  35. Nominální produkt: oceňujeme v běžných cenách

  36. Za negativní poptávkový šok považujeme: pokles vládních výdajů

  37. Inflace tažená náklady je způsobena: růstem cen surovin

  38. Posun AD doprava způsobí: zvýšení čistého exportu

  39. Frikční nezaměstnanost je: vzniká v důsledku neustálých pohybů na trhu práce.

  40. Strukturální nezaměstnanost: vyplývá z nesouladu mezi kvalifikací a požadavky.

  41. Investiční multiplikátor vyjadřuje závislost mezi přírůstkem: investic a produkce.

  42. Indukované úspory jsou částí úspor, které: závisí na výši disponibilního důchodu.

  43. Pokud je skutečný produkt menší než potenciální, označujeme tento stav jako: recesní mezeru

  44. Deflace je: trvalé snižování cenové hladiny

  45. Inflace je: trvalý růst cenové hladiny

  46. Stagflace je když: ekonomika klesá a cenová hladina roste.

  47. Osobní důchod se liší od disponibilního o: přímé daně

  48. Z krátkodobého hlediska vede růst spotřebních výdajů domácností k: zvýšení úrovně reálného produktu a zvýšení rovnovážné úrovně cen

  49. Sklon spotřební funkce je roven: meznímu sklonu ke spotřebě (mpc)

  50. Růst křivky AD způsobí: zvýšení důchodu

  51. Snížení sazby důchodové daně způsobí: zvýšení agregovaných plánovaných výdajů v důsledku zvýšení disponibilních důchodů.

  52. Agregátní poptávka se zvyšuje, když: roste počet obyvatel

  53. Pojmem dezinflace rozumíme: snižování tempa růstu cenové hladiny

  54. Pokles dlouhodobé nabídky peněz způsobuje: růst úrokové míry

  55. Míra inflace by se dala vyjádřit jako: míra změny cenové hladiny

  56. Křivka agregátní nabídky vyjadřuje: vztah mezi cenovou hladinou a reálným GDP.

  57. Disponibilní důchod získáme, když od osobního důchodu odečteme: přímé daně

  58. Růst krátkodobé nabídky peněz způsobí: úrokovou míru nezmění

  59. Národní bohatství je: vše, co má tržní hodnotu a může být směněno za peníze či jiné statky.

  60. Mezní sklon k úsporám je: o kolik se zvýší úspory, zvýší-li se důchod o jednotku.

  61. Mezní sklon ke spotřebě je: o kolik se zvýší spotřeba, zvýší-li se důchod o jednotku.

  62. Platební bilance obsahuje účty: běžný, finanční, kapitálový a devizové rezervy.

  63. Sklon úsporové funkce je roven: meznímu sklonu k úsporám (mps)

  64. Pokud na trhu práce předpokládáme pružnost mezd a cen: jedná se o klasický model a rozlišujeme pouze dobrovolnou nezaměstnanost.

  65. Disponibilní důchod zahrnuje: transferové platby

  66. Za negativní poptávkový šok považujeme: pokles vládních výdajů

  67. Cenovou hladinu měříme pomocí: indexu spotřebitelských cen

  68. Poptávková inflace vzniká: růstem transferových plateb

  69. Investiční multiplikátor vyjadřuje závislost mezi přírůstkem: investic a produkce

  70. AD vyjadřuje: vztah mezi pohybem cenové hladiny a poptávaným množstvím reálného produktu.

  71. Krátkodobá AS (SRAS) vyjadřuje: přímo úměrný vztah mezi produktem a cenovou hladinou.

  72. Disponibilní důchod zahrnuje: transferové platby

  73. Pokud je skutečný produkt menší než potenciální, označujeme tento stav jako: recesní mezeru

  74. Pokud je skutečný produkt větší než potenciální: inflační mezera (nadměrné využívání zdrojů)

  75. Pokud dojde ke snížení mezního sklonu k úsporám, rovnovážná úroveň důchodu se: zvýší

  76. Jestliže spotřební funkce je C = 180+0,75 Y, pak úsporová funkce je: S = -180 + 0,25 Y

  77. Jestli se ekonomika nachází pod hranicí svých produkčních možností, snížení AD bude mít za následek: pokles cenové hladiny a pokles reálného produktu.

  78. Dlouhodobá agregátní nabídková křivka je: vertikální

  79. Křivka AD zobrazuje, že při klesající cenové hladině množství: poptávaného reálného GDP roste

  80. Snížení nabídky peněz způsobí: růst úrokové míry

  81. Philipsova křivka udává: inverzní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou nominálních mezd

  82. Na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti neexistuje: cyklická nezaměstnanost

  83. Rozdíl mezi hrubými a čistými investicemi označujeme jako: amortizace

  84. Poloha křivky agregátní nabídky je ovlivněna: cenami vstupů

  85. Zvýšení nabídky peněz způsobí: pokles úrokové míry

  86. Pokud dojde ke snížení mps, rovnovážná úroveň důchodu se: zvýší

  87. Rozdíl mezi potenciálním a skutečným GDP se nazývá: mezera produktu

  88. Klasický přístup vystihuje: ekonomika je vnitřně stabilní a monetární je účinnější než fiskální

  89. Z dlouhodobého hlediska expanzivní monetární politika: nezmění úroveň reálného produktu a zvýší rovnovážnou úroveň cen.

  90. Mezi bezprostřední cíle monetární politiky patří: množství peněz a úroková míra

  91. Oběživo spolu s rezervami v centrální bance bývají označovány za: monetární bázi

  92. Pokud se daná ekonomika nachází ve fázi kontrakce, potom obvykle: klesá AD a produkce a zároveň roste nezaměstnanost.

  93. Nástrojem expanzivní vnější obchodní a měnové politiky může být: zvýšení vývozu

  94. Co z následujícího udává správné pořadí fází hospodářského cyklu: expanze, vrchol, recese, sedlo

  95. Co způsobí pokles agregátní nabídky? : zvýšení mzdové sazby

  96. Příčinou restriktivní monetární politiky může být: prodej státních cenných papírů

  97. Doplňte správný výrok- Růst poměru 2 měn na trhu je nazýván: apretace měny

  98. Akcelerátor (investiční multiplikátor) vyjadřuje závislost mezi přírůstkem: produkce a investic

  99. Mezi důsledky inflace patří: postižení příjemců fixních platů

  100. Nástrojem restriktivní monetární politiky může být: zvýšení diskontní sazby

  101. Vlivem růstu nabídky korun na devizovém trhu dojde k: depreciaci koruny a zvýšení rovnovážného množství měny

  102. Pokud dojde ke zvýšení mezního sklonu k úsporám, rovnovážná úroveň důchodu se: nezmění

Témata, do kterých materiál patří