Fyzická geo. pojmy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
25 vybraných pojmů
Barchan – tvar na poušti; srpovitý tvar, písečný přesyp, 1-2 m vysoké; Karakum, Gobi
Deflace – typ větrné eroze; dochází k odnosu sypkých zvětralin (prach, písek) ležících na zem. povrchu; vznikají tvary zvané deflační deprese (dobře vyvinuté v horských pouštích, zde dosahují hloubky i několika desítek m)
Duny – tvar na poušti; vyvýšenina tvořena vátými písky, produkt eolitické činnosti větru, vítr unášející zrnka písku zeslábne za překážkou a uloží nesený materiál; tvary např. na Sahaře
Drumlin – pahorek eliptického tvaru; geomorfologická forma vzniklá činností ledovce, pahorek tvořen převážně nezpevněným materiálem ledovcových morén; v ČR např. Písešník u Javorníku
E.I.A. – Procedura; posuzování vlivů na životní prostředí, vyhodnotit předpokládané vlivy připravovaných záměrů (staveb, činností a technologií) a formulovat tak opatření ke zmírnění negativních vlivů na žp.
Endogenní činitelé – vnitřní síly; mají původ v zemském nitru a nejsou závislí na vnějších podmínkách, vyvolávají pohyby litosférických desek, sopečnou činnost a zemětřesení; zdroje: tepelná e, gravitační e
Eroze-děj; odstraňování hornin, jejich zvětralin a půdy působením vnějších geologických činitelů (tekoucí voda, vítr, gravitace, mořská voda); např. eroze na úpatí And
Exogenní činitelé - vnější síly; mají zdroj energie mimo zemské těleso, jejich činnost se projevuje rozrušováním povrchu; patří mezi ně tekoucí a stojaté vody, vítr, gravitace, živ.org. a člověk
Firn – dlouhodobě ležící sníh; vlivem střídavého tání a mrznutí a vlivem tlaku v nadloží nabyl zrnité struktury a mléčné barvy, postupem času se firn mění v ledovec
Gejzír – horký pramen; přerušovaně vyvrhuje vodu a páru v pravidelných intervalech nad zemský povrch, teplota vody v kanálu v hloubce dosahuje až k bodu varu a vodní páry svým tlakem vymršťují vodu do výše; např. Island, Yellowstone
Geografie – vědní obor; zkoumající krajinnou sféru a její vazbu na lidskou společnost, dělení: fyzická, socioekonomická
Kar –místo vzniku ledovce; ledovcový kotel, údolní závěr horského údolí přehloubený ledovcem, po odtání vznik jezer (Černé jezero)
Kontinentalita – jev; souhrn vlivů pevniny na utváření podnebí, vzrůstá směrem od oceánu do nitra pevniny, nejvýznamnější rys – zvětšování rozdílů teplot mezi dnem a nocí i během roku; nejvyšší kontinentalita: centrální Asie
Koraze – děj; eroze zem. povrchu, obrušování a rozrušování hornin pevnými částicemi (písečná zrna), vznik skalních hřibů
Krajinná sféra - soubor fyzicko-geografické (příroda, litosféra, pedosféra,..) a humánně-geografické sféry (člověk s produkty svojí činnosti), jde o základní objekt zkoumání geografie
Kosa –přírodní hráz; úzká plochá přírodní hráz při mořském pobřeží, tvořená převážně písčitým mořským sedimentem, připlaveným pobřež. mořskými proudy a vlnobitím, často přehrazuje mořský záliv a odděluje tak od moře pobřežní lagunu, spojenou s mořem jen úzkým průlivem; např. Viselská kosa
Meandry – tvar; zákrut řeky způsobený boční erozí – vymíláním břehů na jedné straně a usazováním na straně druhé, výskyt v dolním toku řek; např. Otava
Moréna – nahromaděná vrstva horninového úlomkovitého materiálu (zvětraliny, horniny, půda)
Oběh vody v přírodě - hydrologický cyklus; stálý oběh povrchové a podzemní vody na Zemi, doprovázený změnami skupenství. (prší, vsákne se, proteče do řek,moří, vypaří se, sněží,prší,vsákne se …)
Oceánita – jev; malé rozdíly teplot, více srážek, vzrůstá směrem k oceánu; např Anglie
Objekt geografie – krajinná sféra (pás obsahující život; hranice ve stratosféře) ; objekt fyzické geografie – přírodní složky v krajinné sféře
Permafrost – trvale zmrzlá půda, jejíž teplota nestoupne nad 0 °C po celý rok; Sibiř, Aljaška
Předmět geografie – vztahy a vazby v objektu; předmět fyzické geografie – vzájemné vztahy a podmíněnosti v objektu sloužící člověku
Říční terasa – tvar; plochý stupeň ve svahu omezený příkřejším mladším svahem, vznikla erozní či akumulační činností řeky ve svahu údolí či rovině
Škrapy – tvar; nepravidelné hřbety a žlábky na skalním povrchu krasových hornin, vznikají rozpuštěním vápence, např. obecné, žlábkové, hrotovité