Úvod do studia HV

Historiografická hudební věda

Hudební historiografie – zabývá se dějinným vývojem hudebních kultur, národů, skladatelských škol, životem a dílem skladatelů, proměnami interpretační praxe

Heuristika – evidence, klasifikace a kritika hudebních pramenů, vydávání = kritická edice

Hudební paleografie – nauka o hudební notaci (též teorie hudebního zápisu) je zaměřena na charakteristiku, kvalifikaci a klasifikaci různých notačních systémů

Systematická hudební věda

Hudební ikonografie – vyhledává, analyzuje a interpretuje výtvarná vyobrazení hudebních nástrojů a provozování hudby

Organologie – nauka o stavbě, vlastnostech a historickém vývoji hudebních nástrojů

Hudební akustika – zabývá se fyzikální podstatou hudby, hudebních nástrojů a prostorů; podložkou akustiky je hudební elektroakustika – zaměřuje se na problematiku zvukového záznamu, přenosu a reprodukce

Hudební fyziologie – zabývá se stavbou a funkcemi lidského sluchu a hlasu

Hudební psychologie – zabývá se psychologickým procesem a psychický stavem posluchače při vnímání hudby; zkoumá hudební nadání, účinek hudby a hudebního díla na člověka

Hudební teorie – zabývá vnitřními zákonitostmi uspořádání tónového materiálu (melodika, tektonika, dynamika, kinetika, nauka, harmonie, kontrapunkt, hudební forma)

Hudební estetika – zabývá se objektivním hodnocením zákonitostí a podmínek hudebního krásna

Hudební sociologie – pohlíží na hudbu jako na sociální jev, zkoumá společenskou podstatu hudebních jevů (vkus, generační problémy, davové chování…)

Etnomuzikologie – zabývá se lidovou i umělou hudbou mimoevropských národů, zkoumá veškeré aspekty všech známých hudebních kultur, usiluje o podporu a zachování lidových tradic, vyhledává a analyzuje obecné hudební jevy společné všem hudebním kulturám

Hudební pedagogika – samostatná disciplína, cíle, metody a problémy HV

HUDEBNÍ PEDAGOGIKA

Historie a současnost

• Vliv na vývoj hudebně-pedagogického myšlení

  • Globální, historická a filozofická situace a její vývoj od počátku 19. Století

  • Vývoj samotné hudby

• Antika

  • Výchozí ideál – tzv. kalokagatia (krásné a dobré, krása duše i těla) hudba jako jeden z faktorů harmonizujících osobnost člověka

  • Učení o éthosu – jistým hudebním útvarům (např. módy) byly připisovány vlivy konkrétních emočních vlastností a stavů

• 4. -15. Století

  • Zásadní vliv na evropskou hudební kulturu měly křesťanské instituce (klášterní scholy cantorum)

• 16. A 17. Století

  • Partikulární školy

  • Literátská bratrstva

  • ¨jezuitské a piaristické školství

  • Fundace

  • Zámecké a chrámové kapely

  • Osobnosti:

    • Jan Blahoslav (1523-1571)

    • Jan Ámos Komenský (1592 – 1670)

    • Adam Michna z Otradovic (cca 1600 – 1670)…

• 18. A přelom 19. Století

  • Školské reformy (Marie Terezie)

  • Vedle církevních škol také městské školy (kantoři)