Koncily - seznam
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
KONCILY
1. První nicejský (20. 5. – 25. 7. (?) 325)
svolán: císařem Konstantinem
účast: přes 220 (?), západ zastoupen slabě, papež Silvestr I. pro své stáří nepřišel, ale poslal zástupce, císař přítomen, Arius taktéž
Nicejské vyznání víry proti Ariovi: Bůh z Boha, světlo ze světla, pravý Bůh z pravého Boha, zplozený, ne stvořený, stejné podstaty s Otcem
dohoda o výpočtu termínu velikonoc (neděle po prvním jarním úplňku)
odpadlíci v Liciniově pronásledování mohou být přijati jako plnoprávní po dvanáctiletém pokání ve třech stupních
nově pokřtění nemají být hned svěceni na kněze nebo biskupy
biskupské svěcení se uděluje alespoň třemi biskupy
o nedělích a během celé velikonoční doby se při modlitbě stojí
(koncil chtěl zavést celibát biskupů, kněží a jáhnů, ale ustoupil od toho, když biskup Pafnucius varoval před tím, aby jim nebylo ukládáno příliš tvrdé jho)
2. První cařihradský (květen - červenec 381)
svolán: císařem Theodosiem
účast: kolem 150 (jen biskupové Východu); papež Damasus nebyl ani přítomen ani zastoupen
nicejsko-cařihradské vyznání víry: + Ducha svatého, Pána a Dárce života, který od Otce vychází a který je s Otcem i Synem stejně uctíván a oslavován a který mluvil skrze proroky
obnovuje víru Nicaena a odsuzuje souhrnně různé směry ariánů, semiariánů nebo pneumatomachů
cařihradský biskup má přednost před ostatními patriarchy východní církve, ale je až za římským biskupem
3. Efezský (22. 6. – 17. 7. 431)
svolán: císařem Theodosiem II.
účast: 198 biskupů; Cyril Alexandrijský byl vedoucí osobností, Nestorius odmítl účast, sv. Augustin zemřel před doručením pozvání
Panna Maria je Bohorodička (Theotokos) a ne Kristorodička (Christotokos)
Nestorius vyloučen z biskupské hodnosti a veškerého kněžského společenství (tvrdil, že Maria přivedla na svět člověka Ježíše, v němž Bůh „bydlel jako v chrámě“)
4. Chalcedonský (8. 10. - 1. 11. 451)
svolán: císařem Marciánem (na prosbu papeže Lva I. Velikého)
účast: kolem 600 biskupů; západ slabě zastoupen; 5 papežských legátů
V osobě Ježíše Krista jsou dvě přirozenosti, které jsou nesmíšené a neproměněné (proti monofyzitům), neoddělené a neodlišené (proti nestoriánům)
Cařihradský stolec má požívat stejných výsad jako Římský stolec a zaujímat druhé místo po něm (to papež Lev odmítl schválit)
5. Druhý cařihradský (5. 5. – 2. 6. 553)
svolán: císařem Justiniánem (původně v dohodě s papežem Vigiliem)
účast: 150 – 164 biskupů (bez účasti papeže; zahájen proti jeho vůli)
odsouzení tzv. tří kapitol nestoriánů (papež s tím nakonec souhlasil)
6. Třetí cařihradský (7.11. 680 – 16. 9. 681)
svolán: císařem Konstantinem III. (v dohodě s papežem Agathonem)
účast: až 174 účastníků (bez papeže, ale za účasti císaře)