Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




2. Mesto a venkov

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (126.5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Město a venkov

  • Pod pojmem město rozumíme obec, které byl udělen status města. Na rozdíl od venkova bývá na vyšší úrovni – bývá střediskem obchodu, správy, vzdělání etc. Podle tohoto vzoru vznikala města již odedávna. Je to sídelní útvar vzniklý nejdříve přirozeným vývojem, později cíleným zakládáním

  • Lidská sídla od pravěku vznikala a vyvíjela se v úzké návaznosti na dějinné, ale hlavně přírodní procesy. Člověk byl závislý na přírodě a byl nucen se přemisťovat za potravou  bez stálého sídliště, provizorní příbytky pouze jako ochrana před počasím a zvířaty

  • Nejdříve vznikají sídla a města podél řek a pobřeží, potom na říčních tocích, kt. spojují obchodní střediska.

  • Příbytky stálého charakteru vznikají až s usedlým způsobem života: zemědělec x pastevec.

  • Nejdříve vznikají města v klimaticky nejvýhodnějších podmínkách – Blízký a Střední východ (10 000-15 000 př. n. l.)  vznik organizované společnosti – Ur, Kiš, etc.

  • Také starověký Egypt se mohl pochlubit řadou významných měst stejně jako Féničané a další kultury té doby. V antice se stává nejdůležitějším světovým městem Řím, který jako jediný se mohl pochlubit už v té době milionem obyvatel. Tehdy jsou města střediskem obchodu a rozvinutých řemesel. Antické městské státy vznikaly sjednocením malých ŘC obcí, staly s tak střediskem výroby i vlastní správy. Ve městech existovala pevná hierarchie obyvatel. Plnoprávní obyvatelé byli občany města.

  • Antická města jsou na poměrně vysokém civilizačním stupni, jsou obehnána hradbami, jsou často budována podle daného plánu – pravoúhlé ulice, etc. Jsou také často i technologicky vyspělá – vodovody, kanalizace, etc.

  • Venkov není příliš osídlen, pokud ano, jsou to obyvatelé hosp. a ekon. soběstační. Existoval zde primární status města, odkud také případně vesničané odcházeli obdělávat svá pole.

  • Velká antická města (Alexandrie, Řím, Pergamon, Syrakusi) jsou centrem vzdělanosti – knihovny, filosofie etc.

Třeštík: v malých špinavých městech začaly dějiny moderní Evropy

Seibt: Vyšší kultura už po tisíciletí souvisí s měst. osídlením

Středověk

  • V porovnání s antikou kvalitativní úpadek.

    • Rozpad stávajícího politického systému – dřívější f-ci si ponechává jen úřad biskupa (de facto církevní organizace soustřeďuje městský život jen kolem sebe)

  • Ruralizace společnosti = vlivem životního stylu šlechty a monasticismu

  • Situace se mění po pádu římské říše. Se zánikem západořímské říše došlo k náhlému civilizačnímu poklesu nejen ve Středomoří, ale společenské změny se dotkly všech oblastí, kam v Evropě zasahovala moc Římanů. S tímto trendem souvisel i částečný nebo úplný zánik antických měst na území římských provincií. Během doby stěhování národů došlo k opuštění velkého množství z nich, z mnohých se stala pouze nevelká sídliště osídlená nově příchozími barbary.

  • Mezi historiky se uvažuje o určité kontinuitě antických měst hlavně v Porýní během raného středověku. Je pravdou, že část těchto kdysi měst zůstala osídlena, ale jednalo se spíše o utilistické užití antických monumentálních budov elitou, hlavně církví. Nejednalo se o pokračování města v jeho antické podobě a jeho centrálních funkcích. Je také pravdou, že se tato trvale osídlená místa stala základem pro mnohá raně středověká centra, z kterých se během vrcholného středověku vyvinula města. Příkladem takového sídla může být Trevír (Augusta Treverorum), který "přežil" pád západořímské říše, byl osídlen Franky, kteří užívali některé antické budovy: z baziliky se stal královský palác, císařské lázně byly přeměněny na soudní dvůr. Celek ovšem fungoval jinak a neplnil již ony funkce, které zastával dříve Trevír i např. jako císařské sídlo a křesťanské centrum s populací 60 – 80 tisíc (nyní pokleslé na 2 – 4 tisíce). Dalšími pokračujícími antickými městy byly Kolín nad Rýnem (Colonia Claudia Ara Agrippinensis), Mohuč (Mogontiacum) nebo Štrasburk (Argentorate).

  • Během raného středověku (konkrétní doba se lišila region od regionu) začala vznikat polyfunkční centrální místa, zpravidla hustěji osídlená obyvatelstvem, které se živilo jinak než zemědělskou výrobou. Jednalo se většinou o místa v blízkosti hradů, hradišť či šlechtických nebo biskupských sídel, kde se v řemeslnicko-trhových osadách kumulovali řemeslníci a obchodníci zásobující elitu, ale také vojáci nutní k politické kontrole oblasti. Typickým příkladem může být Praha nebo Litoměřice. Jako další přirozené centrum sloužila církevní sídla, hlavně kláštery, kde bylo nutné obhospodařovat jejich hospodářské zázemí. Takovým typickým klášterem s centrálními funkcemi se stal např. St. Gallen. Dále se takto zasidlovaly i výhodné pozice při obchodních cestách a na křižovatkách cest, u brodů apod.

  • venkov, resp. vesnice, se potýká s nedostatkem prac. sil, velká plocha plužiny a mnoha km vzdálenosti mezi vesnicemi  soběstačnost vesnic, směna málo rozvinutá.

Témata, do kterých materiál patří