6. Urbanizace ve meste na venkove
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
urbanizace ve městě a na venkově
V 70. a 80. letech 20. století došlo k propojení historického, geografického a sociologického přístu唍u k interpretaci urbanizace a tento systémový a propojující přístup se stal východiskem soudobého výzkumu i praktických pohledů na urbanizaci. Tuto syntézu lze shrnout do následujících tezí.
-Urbanizace je změnou systémovou, je to změna prostorové organizace společnosti, čili změna celé struktury osídlení. V žádném případě ji nelze chápat jako popis růstu jednotlivých měst nebo historie měst.
-Urbanizace je jednou ze složek modernizace společnosti. Ta má mnohočetné formy, není tudíž uniformním procesem. Dnes se v odborné literatuře, která reflektovala kriticky zjednodušená a někdy až schematická pojetí modernizace, hovoří o mnohočetných (v angličtině „multiple“) modernitách. Podobně je tomu i s urbanizací. V závislosti na vnitřních i vnějších podmínkách civilizačních a kulturních makroregionů světa, a také v závislosti na tom, v jakém historickém čase začala, má urbanizace celou řadu forem. lze proto hovořit o typech, například o evropském, latinskoamerickém nebo čínském typu urbanizace. Mnohočetnost a jisté odlišnosti procesů urbanizace v různých typech modernizujících se společností nepopírají skutečnost, že jde zároveň o proces univerzální. Za jeden z dokladů této teze lze považovat, že procesy urbanizace ve své obecné podobě probíhaly jak v socialistickém bloku, tak i v zemích kapitalistických.
-Za urbanizaci však nelze považovat vlny rychlého růstu měst v obdobích evropské historie, například ve 12., 13. nebo 16. století, jak to činí někteří historikové. Urbanizace označuje jedinečný přechod z převážně venkovské společnosti do společnosti převážně městské. Je to tudíž konkrétní a časově omezený proces, který probíhal v poměrně historicky přesně vymezeném období. V Evropě: poč. v Anglii v pol. 18.st.→do celé Ev. Dnes Evr. prakticky urbanizována. V globálním měřítku by měla být urbanizace dle předpokladů odborníků skončit kolem 21. století. Vývoj systému osídlení se však nezastaví a v zemích s nejvyšší úrovní urbanizace lze už řadu desetiletí pozorovat začátek nové proměny prostorové organizace společností.
-Počátky urbanizace byly spojeny s industrializací, což dokládá přesná spojitost mezi růstem počtu a koncentrací obyvatel ve městech a růstem pracovních příležitostí v průmyslu-industriální urbanizace. Zhruba od začátku 20. století se však v nejvyspělejších zemích Evropy stal motorem další koncentrace obyvatelstva do měst růst sektoru služeb. To se projevilo zprvu v největších městech, ale terciarizace (služby) postupně pronikala i do měst středních a malých. Hovoří se proto o postindustriální urbanizaci.
-Vztahy mezi hospodářským vývojem a urbanizací jsou ve všech jejích fázích významné, avšak vždy mají pravděpodobnostní podobu. Urbanizace může za jistých okolností probíhat i bez industrializace v menším měřítku je možná bez existence velkých měst. O tom ostatně svědčí začátky britského, ale i českého průmyslu (tkalcovství a přádelnictví, které mělo své kořeny na venkově).