87. Mincovní a horní regál v českých zemích

87. Mincovní a horní regál v českých zemích

• v průběhu vytváření českého státu od konce 10. stol. měli přemyslovští panovníci mnoho práv vyrůstající z tradice = regály

Mincovní regál

• výhradní právo razit mince

• zhruba do konce 12. stol. nebylo toto právo omezováno a vlastní mince razily i různé šlechtické rody

• v českých zemích se mincovní regál začal tvořit až v průběhu 13. století – upevnění reformou roku 1300

• postupně mincovní regál přešel zcela na panovníky – mince – majetek panovníka a zdroj jeho příjmů – vzniklo tak právo panovníka razit mince

• panovníci vydávali mincovní řády, mincovní regál spravoval královský mincmistr

• mincovní právo zahrnovalo i kontrolu nad jakostí mincí, jejich značením a váhou

• zahrnovalo postupně i řízení oběhu mincí na panovníkově území i oběh z a do jiných území

• mincovní právo také pronajímáno a propůjčováno (Rožmberkové, Schwarzenberkové)

• určitou výjimkou je dočasné mincovní právo hrabat Šliků (1520-1528)

• mincovní právo pak postupně přecházelo z panovníka na stát, resp. centrální banky

Horní regál

• právo předkupu drahého kovu a podíl na těžbě – definitivním královským regálem byla těžba drahých kovů až od r. 1534 Narovnáním o kovy mezi stavy a králem Ferdinandem I.

• horní regál byl ve středověku soubor práv panovníka týkajících se získávání nerostů v zemích pod jeho kontrolou

• v dobovém chápání měl pouze pavovník právo na veškeré nerostné bohatství v zemi a pouze on mohl podle těchto práv propůjčovat privilegium k dolování dalším osobám

• v takovém případě měl na vytěžené nerosty vladař nejen předkupní právo, ale část výtěžku získával i v rámci tzv. urbury – tedy stanoveného podílu na zisku, kterou mu musel horní podnikatel – kverk – odvádět

• regál zabraňoval svévolnému dolování nerostných ložisek, a zároveň také umožňoval provádět těžbu bez souhlasu majitele daného pozemku, na němž se těžba konala