88. Organizace mincovnictví v českých zemích

88. Organizace mincovnictví v českých zemích

• první mincovny v Praze, na Vyšehradě, v Malíně a na Libici – 10. století

• pronájem mince od 13. stol. znamenal difuzi mincoven prakticky na celé území českých zemí, koncem 13. stol. mincovní systém tvořilo asi 17 mincoven, které byly roku 1300 přemístěny do Kutné Hory (šmitny – mincovní kovárny - ve Vlašském dvoře)

• správa mincoven až do pol. 14. stol. založena na starším principu kapitálové účasti – tzv. pronájem mince = urbura – v 50. letech 14. stol. zřízen úřad mincmistra – jeho zástupcem byl hofmistr

• od 2. pol. 15. stol. se mincmistr stal zemskou institucí – kompetence:

1. horní podnikání

2. správa horních měst

3. dohled na mincovnu v Kutné Hoře

• 1638 – podřízen nejvyšší mincmistr České dvorské komoře → mincmistr hlavní instance českých horních a mincovních úřadů

• ta vznikla roku 1527

• dvorský, byrokraticky organizovaný úřad finanční správy

• přímo řídil správu jáchymovské mincovny

• od roku 1573 pražské mincovny a později budějovické mincovny (1569-1611)

• 1745 – zrušení České dvorské komory – pravomoci mincmistra ještě více omezeny, kolegium mincovního a horního ředitelství převzalo v rámci centralizace absolutistické monarchie správu mincovnictví a horních záležitostí

• v 18. stol. pak zřízení mincovnictví vzhledem k finanční krizi a zavádění úvěrových platidel spíše technickou součástí finančního systému monarchie

• roku 1783 úřad mincmistra zrušen – mincování v rukou ministerstva a financí