92. Vývoj měny v českých zemích – měna tolarová
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
92. Vývoj měny v českých zemích – měna tolarová
Českou reakcí na měnové poměry středoevropského obchodu představovalo zahájení ražby hrubé mince, tzv. jáchmovského tolaru hraběte Šlika r. 1519
V českých zemích snaha o unifikaci české, rakouské a uherské měny
Ferdinand I. snížil jakost tolaru a a zajistil nový poměr groše k této měně
r. 1547 ještě ražba reformovaného groše; pro chybu v zrnu nového groše již zákaz ražení této mince
ražba hmotnostně redukovaného tolaru jako jediného typu kurantní mince od r. 1548
r. 1559 vydání jednotného mincovního řádu; Ferdinand I. se jej snažil zavést do všech zemí své říše
zaveden nový krejcarový (říšský) početní princip + zavedení ražby nového Ag zlatníku (60 krejcarů)
r. 1573 však návrat zpět k tolarové měně (v krejcarovém systému u nás překážky) + vydána nová mince – bílý groš (poslední emise groše v čes.zemích), který napojoval tolarovou soustavu na říšský měnový okruh
přelom 16. a 17. stol. minocvní krize pro českou měnu
od roku 1621 pak raženy tzv. dlouhé mince (velmi nekvalitní); zkončila úpadkem (tzv. kaládou) r. 1623
od r. 1624 Ferdinand II. zahájil obnovu financí; unifikace měny v rámci celého habsburského soustátí; peněžní jednotkou se stala vídeňská hřivna a celou měnovou soustavu pak tvořil tolar (120 krejcarů) a jeho drobné (1/2 krejcary, atd.)
problémem bylo stálé pronikání nekvalitní cizí měny na habsburské území =>proti tomu vydávány devalvační listiny císařem