Aurignacien, gravettien, pavlovien

Aurignacien [oryňasién]

-technokomplex, jenž zřejmě byl hlavním nositelem a šiřitelem progresivních prvků mladého paleolitu v Evropě, pojmenoval H. Breudil podle francouzské jeskyně Aurignac (dep. Haute Garonne). Pojmem aurignacien se nyní označují časoprostorově i typologicky diferencované časně mladopaleolitické úštěpové a čepelové industrie s vysokými škrabadly nejistého původu (středoasijského?, balkánského?, západoevropského?), rozšíření od Střední Adie až po západní Evropu. Rozsáhlé geografické rozšíření i dlouhé trvání aurignacienu (formativní obxbí snad před více než 40 tisíciletími, v Evropě zhruba 38 000 až 28 000 BP s rozkvětem během mladší poloviny vývoje, ale s přežíváním až ke 20 000 BP) dalo vznik řadě fází a také facií.

Aurignacien představuje dosud jediný v Čechách nesporně doložený technokomplex starší fáze mladého paleolitu.

- i nás – Morava je na tom lépe než Čechy (Česká kotlina)

- doba člověka Homo sapiens sapiens

- mladý paleolit – intenzivní tření vyvolává teplo -> oheň (malý luk, který se roztočí na dřevěné destičce)

- krajina lovců: výše a na místech mnohem otevřenějších – návrší, mimo závětří, kopce a ostrožny

(dobrý výhled do krajiny), aurignacienský lovec – technika lovu – byl na kopci, měl rozhled

x

- gravetienští lovci – znali lépe chování a znaky zvířat, závětrné svahy, soutoky průtoků a toky řek,

byli radši někde „zašití“, např. hnali koně na hřbet ze které nebylo úniku, koně padali dolů, oni je dole dotloukli a konzumovali

Gravettien

• Střední období mladého paleolitu reprezentují na podstatné části Evropy lokální skupiny charakterizované čepelkami otupeného boku, shrnované pod označení gravettien. Tento technokomplex – pojmenovaný podle francouzské lokality La Gravette v Dordogni – se rozvíjel na území od Španělska přes Francii, Německo až na Ukrajinu, na jihu sahal do Řecka. Trval zhruba 28 000 až 18 000 let př. n. l.

= nejvyvinutější paleolitické období vůbec – pěstní klíny dovedeny do dokonalosti, a další úštěpy které pak byly využity dále

• Kamenné nástroje doplňovala v gravettienu rozvinutá technologie zpracování kostí, která v Čechách zanechala stopy pouze zcela nereprezentativní – např. roubíkovitý nástroj z dílny na výrobu štípané industrie.

- nové druhy – hroty, oštěpy – na dřevěné štíplé násadě je kamenná špička, do štěrbiny se zasmolují kamenné čepelky – je to něco mezi oštěpem a harpunou

Pavlovien = moravská fáze Gravettienu

- Dolní Věstonice, Pavlov, Antropos v Brně

- pod Pálavskými vrchy

- klimaticky nejteplejší oblast České republiky, v době mamutů byla klimaticky nejpřijatelnější, mnoho vysoké státní zvěře

- intenzivní výzkumy – objeveno několik stanovišť – půdorysy různých druhů obydlí, kostěné jehly – šité kožešinové oděvy, vzácné nálezy tkanin, pohřby – primární i sekundární, jednotlivé i částečné, úplné i částečné = poprvé na našem území je doloženo pohřbívání