Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Eneolit a kultura nálevkovitých pohárů

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (19.07 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

eneolit: kultura nálevkovitých pohárů

Kolem roku 3900 př. Kr. se značná část střední a severní Evropy sjednotila ve stylu hmotné kultury, jejímž vůdčím a eponymním tvarem byl nálevkovitý pohár. Kultura nálevkovitých pohárů je výrazně severským fenoménem. V mnoha oblastech jižní Skandinávie to byla právě tato kultura, která se definitivně přiklonila k zemědělskému způsobu života. Čechy tvoří nejjižnější oblast jejího rozšíření. Morava byla více vystavena jihovýchodním vlivům, a proto se zde uplatnila badenská kultura mnohem dříve než v Čechách. Mladší, salzmündská fáze kultury nálevkovitých pohárů na Moravě zcela chybí a rozvíjí se tam již kultura badenská svou bolerázskou fází.

Chronologie a hmotná kultura

Kultura nálevkovitých pohárů v Čechách bývá dělena do tří fází. Starší nálevkovité poháry jsou podle lokality Baalberge u Halle označovány jako baalberská skupina. S počátkem tohoto období může být spojováno radiokarbonové datum z Postoloprt (3727±87 BC). Nálezy z Makotřas na Kladensku jsou spojovány se závěrem baalberského stupně či se stupněm siřemským a radiokarbonová data (3672±68 BC, 3269±167 BC) je řadí snad ještě před polovinu 4. tisíciletí př. Kr. Konečně salzmündská fáze nálevkovitých pohárů, která se v Čechách objevuje již s bolerázskou keramikou je datována přibližně kolem poloviny 4. tisíciletí př. Kr. Ve středním Německu je počátek kultury nálevkovitých pohárů předpokládán již před koncem 5. tisíciletí v podobě gaterslebenské skupiny.

Pro starší období jsou v keramice charakteristické tzv. baalberské džbány s válcovitým, mírně ven vyhnutým hrdlem a malým uchem kruhového průřezu spojujícím polovinu hrdla s plecemi těla. Pod uchem bývají plastické nebo ryté „kníry“. Tělo džbánu má úzkou podstavu a vysoko postavenou výduť. Tyto džbány mají své předchůdce již v období michelsberské keramiky. Dále se objevují štíhlé a vysoké nálevkovité poháry, dvou- nebo čtyřuché amfory. Dalším charakteristickým tvarem, který se objevuje poněkud později jsou tzv. lahve s límcem, jako například v nálezu ze sídliště zkoumaného Janem Axamitem ve Kbelích. Jejich účel zatím nebyl jednoznačně interpretován. Uvažuje se o jejich využití jako lamp, nádob k inhalaci narkotik nebo jako kojeneckých lahví. V siřemské fázi se objevuje výzdoba hustě ražených kolků v podobě krátkých svislých či klikatkových úseček, které byly bíle inkrustovány. Tato výzdoba se dále rozvinula i v ryté podobě v období mladší salzmündské keramiky. Typické jsou džbány s cibulovým tělem zdobeným žebříčkovým motivem, či obrvenou svislou linií, s páskovým uchem od okraje k přechodu mezi hrdlem a tělem. Hrdlo se mírně kónicky zužuje a bývá zdobeno kolkem nebo zářezy. Objevuje se také výzdoba v podobě trojúhelníků vyplňovaných vpichem, které mohou tvořit i motiv tzv. románského kříže jako v případě nádoby ze Slánské hory. Mezi vzácné a pozoruhodné nálezy patří zoomorfní nádoby z Liběšovic u Podbořan nebo z Makotřas.

Témata, do kterých materiál patří