Keltové - kmenové rozdělení a jazyk

Keltské jazyky a kmeny

• Keltové hovořili množstvím dialektů, označované souhrnně jako galština

• do vyšších vrstev společnosti pronikala také znalost řečtiny

• pod obytí Gallie Římany se tam rychle rozšířila znalost latiny

• Bójové jsou mimo Gallii uváděni také v Boiohaemu, Pannonii, Itálii aj.

• kmeny měly pevnou, v době expanze vojenskou organizaci

• středisky kmenů byla dobře opevněná hradiště, zvaná oppida

• mezi 5 a 3 stoletím BC se Keltové dostávají do pohybu, rozsáhlá expanze vedla k rozšíření sil a k postupnému vyčerpání vojenské moci Keltů

Hospodářství starých Keltů

• přispěli k rozvoji zemědělství řadou nástrojů

• strava Keltů sestávala z chleba a vařeného či pečeného vepřového, hovězího a skopového masa a ryb

• podle archeologických nástrojů užívali i jistých dýmek ke kouření

• vynikali v řadě nezemědělských výrobních činností, zejména v zeležářství, zavedli také zdokonalený způsob rýžování zlata na svazích rudonosných kopců za pomoci umělého přívodu vody

• specialitou laténského šperkařství ve středních Čechách byla výroba černých švartnových náramků

• oppida

Keltské mincovnictví

• mince razili jednotliví keltští králové, jejichž jména se tu a tam objeví na opisech mincí

• duhovky

• v našich zemích jsou nejstarší zlaté statéry typu Niké z 2. poloviny 3. století BC, které napodobují zlaté statéry Alexandra III. Velikého

• jména na mincích lze považovat za vlastní jména knížat

Keltská společnost a její ideologie

• starověcí historikové charakterizovali Kelty jako bojovný a odvážný, avšak také zvídavý a značně naivní lid

• vzhledem se příliš nelišili od jiných severních barbarů

• bojovníci byli urostlí, svalnatí a otužilí, na jejich skeletech se objevují charakteristická válečná zranění a deformace způsobené vojenským způsobem života

• v náboženství vládlo, že každý kmen měl z počátku své vlastní bohy, ale postupně se vytvářel obecný keltský panteon

• náboženskou doktrinu a kult pěstovali druidové, kteří znali mytologii, písmo a byli nositeli všech tehdy známých všedních a pseudovědních oborů

• druidové zasahovali i do politické sféry

• hlavy obětí vystavovali na posvátných místech

• kultovní obřady se konaly jak ve volné přírodě, jednak ve zvláštních sakrálních objektech

• vzdělaní ovládali znalost písma, jak svědčí kovové rámečky původních dřevěných tabulek potažených voskem, nalézané zejména na oppidech

• keltský výtvarný sloh se projevuje nejlépe v uměleckém řemesle

• laténská keramika zdobena nebyla

• vyspělá hudební kultura

• kalendář dělil rok na 2 základní období = teplé a studené

Laténská kultura se vtřední Evropě

• O. Tishchler jako první rozdělil dobu laténskou na časnou (400 – 300 BC), střední (300 – 100) a pozdní (100 – 0)