Královský hrob u Mušova a římský vliv
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Římský vliv na Germánskou nobilitu a královský hrob u Mušova
Mušov
odkryt 1988 - královský hrob
orientace hrobu SZ - JV, původní rozměry 6x4m, hloubka asi 1,4m
komora byla asi přibyta kamennou konstrukcí, hrobka byla původně dutá → deformace nádob
přes 150 ks zachráněných předmětů
podařilo se zjistit počet obětních zvířat (např. husy, slepice, ovce, kozy, apod.)
lidské kosti - 2 muži přibližného věku 40 - 60 let a podobné stavby těla
byla zde uložena přinejmenším 1 významná osobnost, která svým významem předčila všechny barbarské náčelníky
nejnápadnější jsou milodary - silné působení římsko-provinciálních představ
kromě zvířat - souprava na opékání a vaření
předměty vystupují v poměrně krátkém časovém úseku od konce 1. st. BC přibližně do závěru 1. st. n. l.
→ bronzový skládací stolek typu Mušov (jen fragmenty, starší typ
→ bronzová dvouplamenná lampa (Itálie)
→ skleněné nádobí - zlomky 5 čtverhranných láhví s ouškem, 2 skleněné pánve
→ „legionářské hrnce“ - keramické hrnce s horizontálním okrajem
→ hojný výskyt zbraní - možná symbol válečného postavení (2 Ag štíty, 6 hrotů kopí,…)
→ busty - prováděny s detaily - např. úprava vousu apod.
→ ostruhy - 16 exemplářů (3 páry stoličkovité ostruhy)
→ ozdoby - stříbrné a pozlacené pásové garnitury (z dvoudílné přezky)
→ stříbrné, pozlacené kování skříňky, zdobení reliéfními znázorněními římských božstev
pokud šlo o jediný jednorázový pohřeb, pak musel být uložen do země někdy v době Markomanských válek nebo těsně po nich
tehdy se mohla hrobka stát místem posledního odpočinku potomka (nebo dvou) starého šlechtického nebo královského rodu a vybavena předměty zděděných po dávných předcích
Mladší doba římská
na základě historických zpráv lze vyvozovat závěr o postupném posunu podunajských Svébů (zejména Markomanů) dále k J a k průniku některých jejich částí do provincií
poslední fáze římsko-germánských konfrontací pokračovala ve 4. století → válečné střety s Římany měly postupem času spíše jen defenzivní charakter
vznikají metalurgická centra s nakupením několika desítek až stovek hutnických pecí na jednom místě (např. Morava - Sudice okr. Blansko)
nastupuje keramika na kruhu točená (Jiříkovice)
rozvoj i jiných řemesel - drobné umělecké industrie a šperkařství
u Germánů dochází ke konečnému utváření kmenové organizace → náčelníci, králové
dědičné pravomoci, vojenská moc opírající se o existenci stále větších vojenských družin, které se staly zárodkem kmenového vojska (exercitus)
milodary - snaha odlišit se od „střední“ vrstvy
zděné vilové objekty (Doubravka, Pác, Milanovice na SK)
možná římské opěrné body, budovy na našem území
spíše jsou to sídla barbarských vládců, velmožů a králů, jejichž pozůstatky nacházíme v hrobech strážánského typu