Střední doba kamenná

Střední doba kamenná (mezolit)

• Vyplňoval mezeru mezi paleolitem a neolitem

• Kulturní adaptace sběračských, loveckých a rybářských společností

• Končí definitivně poslední doba ledová

• Mezolit nepředstavuje archeologickou periodizační jednotku globální platnosti, neboť se omezuje víceméně na Evropu

• V Čechách představuje nejstarší období, které poskytlo doklady osídlení celé země, všech typů přírodního prostředí od niv až po hory

• Stádní zvěř odchází – stahuje se na sever

• V našem prostředí se objevují jeleni, srnci…

• Člověk musel zcela zásadně změnit způsob života – jídelníček, způsob obstarávání potravy

• Sběr – lesní plody, med, žaludy

• Narůstal podíl rybolovu

• Síla populace tady byla menší, kultura společnosti poklesla – nestavěly se pevné příbytky na delší dobu, používali výhradně mikrolity (archeologicky se nejhůře dohledávají)

• Mezolitických nálezů je hrozně málo – téměř nemáme

• Osídlení všech typů přírodních prostředí od mořských pobřeží až po velehorské masivy

• Komunity na mořském pobřeží se živily rybolovem, lovem mořských savců, sbírali mušle, odvažovaly se i lovu na otevřeném moři

-je definován jako adaptace sběračských, loveckých a rybářských

-omezuje se víceméně na Evropu

-nástup holocénu proběhl velmi rychle během několika desetiletí kolem r. 9 640 př. Kr.(10 tis.př.n.l.)

-od této doby výkyvy počasí, počasí se začíná zlepšovat-rozšíření zemědělství

Změna klimatu, změny ve složení fauny a flóry-úbytek travnatých ploch, lesů a zvěře, která v nich žijí-proč začal mezolit (u zkoušky)?

-zaměření pozornosti na rostlinné zdroje-hl.malá semena

-rozšířili svůj potravní rejstřík o mušle, semena, ovoce,…

-jejich sídla byla většinou na území dvou prostředí (les a louka)-více biotopů, které poskytují dostatek potravy

-mohli osídlit všechny typy přírodních prostředí, díky postglaciálnímu oteplení

-v důsledku života v revírech vytvořili evropští mezolitici technokomplexy nebo archeologické kultury, poznáme, odkud artefakty pocházejí

Pohřební ritus

-hlavně pohřbívání do země, kostrové hroby ve skrčené nebo natažené poloze, ale i vsedě, vzácněji také pohřby lebek, žárových pohřbů podstatně přibývá, u nás pohřby méně,ale v Evropě dostatek, v Belgii a Anglii se vyskytují pohřební jeskyně s doklady druhotného pohřbívání kostí, případně částí těl dospělých osob do jam, výjimečným zůstává kostrový pohřeb mladého muže v monoxylu(člen vydlabaný z kmene), upevněném kůly nedaleko mořského břehu, nepohřbívali všechny členy komunit, tedy alespoň ne do země

-hřbitovy jsou spjaty s revíry a naznačují spory o hranice,(vznik prvních ,,států“ ), na řadě pohřebišť se objevují jednotlivé i vícečetné (společné) pohřby koster lidé usmrcených zbraněmi: do kostí vstřelené kostěnné nebo kamenné hroty šípů nebo lebky s nezhojenými smrtelnými údery prokazují existenci zárodečné formy válek, tedy hromadné vnitrodruhové zabíjení zbraněmi-není nikdy jinde než u lidé!!!