Typy paradigmat v archeologii

Typy paradigmat

1, historické paradigma- Snaha o hledání lidských skupin

2, etnografické paradigma- Inspirace v etnografii

3, evolucionistické paradigma- Z přírodních věd (ne vždy platí)

4, archeologie bez paradigmatu - jen výkopová archeologie

Používá se dvojí metoda

1, snaží se postihnout vývojové období od nejstaršího k nejmladšímu

2, cestou každodennosti po jednotlivých tématech

Málo kdo se do této etapy pustí

Stručné dějiny archeologie v našich zemích

1, období starožitných počátků

- do konce 18 st.

- Archeologické památky jsou v tomto období jen náhodně odkryté- považovány za pouhé

kuriozity starožitnosti

- myšlenkově: většinou je snaha učenců připojovat archeologické nálezy ke známým historickým

událostem (protože historie už existovala archeologie ještě ne)

2, období osvícenské analýzy

- konec 18- poč. 19. st.

- učenci se snaží hledat dokazatelné pravdy v příbězích nashromážděných kronikáři a legendisty

- kritika pramenů

- Rytíř Biener z Bienenbergu označení za otce české archeologie s archeologickými nálezy přímo v terénu

prováděné jsou i vykopávky

soupis archeologických nálezů 1773

Hradec králové- jedna z barokních pevností Biener byl při budování této pevnosti a dohlížel na zemní práce

- byly objeveny hradecké osmičky z doby lužické

Josef Dobrovský

- 1786- uvádí že nálezy jsou „mluvícími doklady“ tedy i historickým pramenem, který může

vypovídat o své době i o době ze které neznáme žádnou historickou zprávu

3, romantická syntéza

- 30. - 60. léta 19. století

- Formování archeologií jako vědního oboru

- situace kdy v období zvednutí nacionalizmu, snaha romantiků zapojit archeologii do společnosti

případně až do politického myšlení

- prakticky- vytváření veřejných sbírek a muzeí- tzv. - gymnazijní muzea v Těšíně a Opavě

- 1817- moravské zemské muzeum v brně- vez archeologických sbírek

- 1818- vzniká NM v Praze

- 1842-1843 - Vocel

Čechy- Vocel- muzeum

Na Moravě- chybí romanticko nacionální motivace- málo sbírek

4, období pozitivistické analýzy

- 70. – 90. léta 19. st.

- V tomto období povyšujeme archeologické hmotné památky za cíl vědeckého bádání (třídí, sbírá, ale neanalyzuje)

- klade důraz na přesnou analýzu hmotných pramenů a později v dějinách archeologie se nazývá jako

artefaktuální archeologie

Vůdčí osobnosti:

J. Smolík- původně byl matematik, nahradil v NM Vocela, je vůdčí osobností, matematika ho v tomto

pozitivistickém směru ovlivnila, redaktor časopisu „Památky archeologické“, zasloužil se o

rozvinutí pozitivistické metodiky

- V tomto období se profiluje Morava, která převzala výzkum Paleolitu

1, Moravský kras- výzkum Jeskyní- J. Wankel- zakladatel moravské archeologie

2, Mimo Moravský kras- severní Morava- K. J. Maška v okolí vrchu Kotouč Jeskyně Šipka čelist

neandrtálského dítěte