Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Vyhledávání a vzorkování vrstev

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (19.74 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Vyhledávání a vzorkování vrstev

Část archeologických lokalit je situována v prostředí, kde nelze provádět povrchový sběr; kromě toho i tam, kde je povrchový sběr možný, nemusí vždy jako metoda dostačovat. V těchto případech přistupujeme k alternativním postupům, spočívajícím ve vyhledávání a vzorkování vrstev. Vrstvou rozumíme uloženinu na zemském po-vrchu, vzniklou geologickými, geomorfologickými, půdotvornými nebo antropogenními procesy a skládající se ze sedimentů, půdy, organických materiálů a případně pozůstatků lidských aktivit. V metodách archeologického průzkumu nás zajímají především ty vrstvy, které nesou určitou, ať už přímou nebo nepřímou, informaci o čin-nosti člověka v minulosti, tj. kulturní vrstvy in situ, nebo druhotně přemístěné. Specifickým druhem vrstvy je ornice.

Dané metody mohou sledovat buď (a) objevení určitých vrstev jako indikátoru sídelních (resp. i mimosí-delních) aktivit, (b) získání vzorku artefaktů z těchto vrstev jako způsobu jejich bližšího poznání, (c) oba cíle zároveň. Po stránce technické můžeme tyto postupy pracovně třídit na: (1) vpichy, např. jehlou, výtyčkou; (2) ruční vrty, např. pedologickou sondou; (3) geologické vrty, prováděné mechanizovanou vrtnou soupravou; (4) mikrosondáž (mikrovrypy, angl. shovel test), čili způsob orientačního vzorkování obsahu povrchové vrstvy; (5) vzorkovací sondáž (angl. test pit), čili způsob vzorkování obsahu, ale i sledování stratigrafie povrchových vrstev a (6) rýhování, čili způsob vzorkování lokality (vyhledávání objektů) dlouhými úzkými sondami.

Pokud postihují malou část zkoumaných komponent, je možné tyto metody řadit k postupům nedestruktiv-ním. Pro zachování jejich nedestruktivního charakteru výzkumu je však nutné stanovit určité meze, jakkoliv budou vždy arbitrární.

Jako příklady vzorkovacích postupů tohoto druhu uvádíme: (1) mikrosondáž v areálech vybraných výšin-ných lokalit jižních Čech, která sledovala upřesnění a doplnění informací o pravěkých hradištích na velkém území; (2)systematickou vzorkovací sondáž na výšinných polohách v mikroregionu Křemežské kotliny, která přinesla objev nového hradiště starší doby železné; (3) vzorkovací sondáž v polykulturním areálu v Kozlech, jejímž cílem bylo poznání tafonomických procesů na lokalitě intenzivně osídlené po celý pravěk (cf. Beneš 1998) a (4) rýhování na opevněném sídlišti starší doby železné v Dřevčicích, jehož cílem bylo odhadnout počet zacho-vaných podpovrchových objektů, rozšířit spektrum pravěkých období, ve kterých byla ostrožna užívána, zjistit, zda v některých obdobích byla ostrožna ohrazena, a zjistit vztah mezi skladbou a kvantitou artefaktů na povrchu a skladbou a množstvím podpovrchových objektů jako model pro jiné areály.

Témata, do kterých materiál patří