PŘEDNÁŠKY mezinárodní instituce Marková

MEZINÁRODNÍ MĚNOVÉ A FINANČNÍ INSTITUCE 1MT351

ÚVOD

• instituce vytvářejí podmínky pro rozvoj zahraničně obchodní spolupráce

• poskytují úvěry k vyrovnávání salda, bojují proti protekcionismu, umožňují zahraniční platební styk

• vznik vždy při výskytu určitého problému v mezinárodním měnovém systému

VÝVOJ MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE V OBDOBÍ KOVOVÝCH MĚNOVÝCH SYSTÉMŮ

• pokusy o spolupráci v měnové oblasti v předválečném období: většinou neúspěšné, především dohody mezi dvěma nebo více zeměmi o využívání měnových systémů – účelem zajištění měnové stability

Latinská mincovní unie (1865–1878)

• Francie, Itálie, Belgie, Švýcarsko, později Řecko

• iniciátorem Francie – snažila se upevnit mocenské postavení – posílit význam franku, protože sílila libra (po bitvě u Waterloo)

• jak? obchod ve francích a posílení této měny

• Francie představovala významného věřitele pro země (finančník, poskytuje úvěry), a tak byl prováděn platební styk ve francích, aby nedošlo k znepřátelení Francie -> unie

• cílem: udržení systému měnového bimetalismu

• systém opírající se o zlato a stříbro

• využívaný již dříve a v jiných zemích – Bulharsko, Rumunsko, Srbsko

• volná ražba mincí z obou kovů v pevném a zákonem stanoveném poměru 1(Au):15,5(Ag)

• směnitelnost emitovaných bankovek za zlato a stříbro

• volný oběh mincí členských zemí v rámci unie

• limitovaná ražba drobných neplnohodnotných mincí

• konec zapříčiněn:

• málo závazná dohoda = nebyly dodržovány principy všemi zeměmi -> porušuje Itálie – razí více neplnohodnotných mincí a emituje více neplnohodnotných bankovek (zdůvodňuje válkou s Rakouskem 1866)

• Nebere se v úvahu různá ekonomika zemí

• přechod okolních zemí na zlatý standard (70. léta) -> znehodnocování stříbra -> výhodné vyvážet zlato -> odliv zlata z unie -> nevýhodné pro slabší země

• pokud v zemích unie byl poměr 1:15,5 a v jiných zemích 1:16 pak výhodné vyvážet zlato mimo unii -> odliv zlata a příliv znehodnocujícího se stříbra

• dohody koncipovány podle zájmu hlavních zainteresovaných zemí (snažily se spoluprací upevnit svou moc)

• zájem musel být podpořen politickou vůlí -> pokud má jedna země problém, pak by bylo lepší jí pomoci než se obrnit opatřeními

• Podíl daný nebo dle trhu nebo kulhavý – zakázaná ražba kvůli poklesu jednoho kovu

• Měnový bimetalismus byl i v jiných zemích: Velká Británie, USA, Japonsko

Skandinávská mincovní unie (1872–1892)

• Dánsko, Norsko, Švédsko

• srovnatelné vstupní podmínky

• cílem zavést a udržet zlatý standard ve formě zlaté mince

• volná ražba a pohyb zlatých mincí

• směnitelnost emitovaných bankovek za zlato

• volný pohyb mincí a bankovek jednotlivých členských zemí na území celé měnové unie ( i bankovek!!! )

• Regulátorem byl poklad

• navzdory podobnému charakteru zemí (orientace na export, industrializace) a politickým vazbám neúspěch

• Švédsko prosazovalo restriktivní politiku, ale v ostatních zemích ekonomické problémy (není politická vůle pomoci chudším)

• země postupně přestávaly přijímat bankovky jiných zemí, a nakonec se unie rozpadla