Základy práva - Test 1

Nárok na odstupné dle zákona vzniká zaměstnanci:
a) při ukončení pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů nadbytečnosti zaměstnance nebo ruší-li se zaměstnavatel nebo přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo při ukončení pracovního poměru dohodou z týchž důvodů, a to ve výši nejméně dvojnásobku průměrného výdělku. Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) zákoníku práce (neuspokojivé pracovní výsledky) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanácti násobku průměrného výdělku.
b) při ukončení pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodu nadbytečnosti zaměstnance nebo ruší-li se zaměstnavatel nebo přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo při ukončení pracovního poměru dohodou z týchž důvodů, a to ve výši jednonásobku až trojnásobku průměrného výsledku (podle délky trvání pracovního poměru). Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) zák. práce (pracovní úraz, nemoc z povolání) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.
c) při ukončení pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodu nadbytečnosti zaměstnance nebo ruší-li se zaměstnavatel nebo přemísťuje-li se zaměstnavatel, a to ve výši nejvýše dvojnásobku průměrného výdělku.
d) vždy při ukončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele z jakéhokoliv důvodu, a to ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku.

Kupující – živnostník měl dle kupní smlouvy zaplatit kupní cenu prodávajícímu – akciové společnosti ve čtvrtek dne 3.1. 2008. Kterým dnem uplyne promlčecí doba (tzn. kdy naposled stihne jako věřitel podat žalobu včas)? …3.1.2012…. (den, měsíc a rok)

Do sbírky listin vedené rejstříkovým soudem se nemusí zakládat:
a) zakladatelské dokumenty
b) výroční zprávy a účetní závěrky
c) smlouva o nájmu nebytových prostor
d) rozhodnutí o volbě a jmenování statutárního orgánu

Podle občanského zákoníku není pravdou:
a) S postoupenou pohledávkou nepřechází její příslušenství.
b) Věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.
c)Kdo se dohodne s dlužníkem, že přijímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, jestliže k tomu dá věřitel souhlas.
d) Změna v osobě věřitele nebo dlužníka nemá vliv na běh promlčecí doby.

Případ, kdy zákon spojuje s nedodržením lhůty úplný zánik práva, se označuje pojmem …prekluze……

Předkupní právo dle občanského zákoníku – je pravdou:
a) Převádí-li se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo, i když jde o převod osobě blízké.
b) Kdo prodává věc s výhradou, že mu ji kupující nabídne ke koupi, kdyby ji chtěl prodat, má předkupní právo. Není-li dohodnuto jinak, musí oprávněná osoba oznámit, že využívá předkupní právo, u movitosti do osmi dnů u nemovitosti do dvou měsíců.
c) Kdo prodává věc s výhradou, že mu ji kupující nabídne ke koupi, kdyby ji chtěl prodat, má předkupní právo. Není-li dohodnuta doba, do kdy má být prodej proveden, musí oprávněná osoba vyplatit movitost do osmi dnů, nemovitosti do dvou měsíců po nabídce.
d) Kdo prodává movitou věc s výhradou, že má předkupní právo žádat vrácení věci do určité doby po koupi, vrátí-li kupujícímu zaplacenou cenu, má předkupní právo.

dědictví – je pravdou:
a) Manželé nemohou sepsat společnou závěť.
b) Zůstavitel může závěť buď napsat vlastní rukou (tj. na počítači a vytištěnou podepsat), nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu).
c) Dědictví, které nenabude žádný dědic, připadá státu. Stát neručí za dluhy zůstavitele.
d) vydědit lze pouze manžela a potomky, avšak pouze z důvodů stanovených občanským zákoníkem. Důvod musí být v listině o vydědění uveden.

Neplatnost rozvázání pracovního poměru může uplatnit:
a) pouze zaměstnavatel u zaměstnance, a to nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy mu zaměstnanec doručil neplatnou výpověď z pracovního poměru. Nenastoupí-li zaměstnanec přes písemnou výzvu zaměstnavatele do práce, má zaměstnavatel nárok na náhradu škody
b) pouze zaměstnanec u soudu, a to nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy mu zaměstnavatel doručil neplatnou výpověď z pracovního poměru. Tato lhůta se označuje ochranná doba
c) zaměstnavatel i zaměstnanec u soudu, a to nejpozději ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto neplatným rozvázá
d) zaměstnavatel i zaměstnanec u soudu, a to nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto neplatným rozvázáním.

Likvidátor – je pravdou:
a) v průběhu likvidace uspokojí přednostně nároky zaměstnanců společnosti, která je v likvidaci
b) je jmenován valnou hromadou při rozdělení společnosti a přechodu majetku společnosti na právní nástupce
c) řídí a organizuje insolvenční řízení na majetek podnikatele
d) oznámí vstup do likvidace všem známým věřitelům a vyzve je, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší, než 1 měsíc.

Obecná promlčecí doba podle zákoníku práce je ……3 roky…………

Promlčecí doba dle obchodního zákoníku – není pravdou:
a) Bez ohledu na jiná ustanovení obchodního zákoníku skončí promlčecí doba nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy bylo právo uplatněno u soudu.
b) uzná-li dlužník písemně svůj závazek, běží nová čtyřletá promlčecí doba od tohoto uznání.
c) Placení úroků se považuje za uznání závazků ohledně částky, z níž se úroky platí.
d) změna v osobě věřitele nemá vliv na běh promlčecí doby.

Ručení společníků za závazky společnosti – je pravdou:
a) akcionáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem
b) komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem
c) komanditisté ručí za závazky společnosti celým svým majetkem
d) společníci ručí za závazky společnosti celým svým majetkem

Nelze-li některé otázky řešit podle ustanovení obchodního zákoníku, řeší se podle …občanského zákoníku……………

Pracovní poměr lze zrušit ve zkušební době:
a) písemně z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu.
b) písemně z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru musí být doručeno druhé straně nejméně tři pracovní dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit, jinak je zrušení pracovního poměru neplatné.
c) Pouze z důvodů stanovených zákoníkem práce. Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru má být doručeno druhé straně zpravidla alespoň tři dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit.
d) pouze při dodržení patnácti denní výpovědní lhůty, a to pouze písemně.

Náhrada škody podle občanského zákoníku – je pravdou:
a) právo na náhradu škody se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za deset let ode dne, kdy došlo k události, na níž škoda vznikla.
b) Z důvodu zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Snížení nelze provést, jde-li o škodu způsobenou úmyslně.
c) Nemůže-li škodu nahradit ten, kdo za ni odpovídá, platí náhradu škody stát.
d) Při určení výše škody na věci se vychází z pořizovací ceny.

Obecná promlčecí doba dle občanského zákoníku je ……3 roky……………….

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru:
a) pouze z důvodu uvedeného v zákoníku práce. Výpovědní doba činí minimálně tři měsíce, není-li v zákoníku práce stanoveno jinak. Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami dle zákoníku práce.
b) pouze z důvodu uvedeného v zákoníku práce. Výpovědní doba činí nejméně dva měsíce. Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami dle zákoníku práce.