Cytologie

2. CYTOLOGIE

CHEMICKÉ SLOŽENÍ BUNĚK

• biogenní prvky – podle obsahu v buňce se dělí na makrobiogenní (hodně) a mikrobiogenní (málo), hranice mezi nimi není ostrá

  • makrobiogenní: vodík, kyslík, uhlík, dusík, fosfor, síra, draslík, sodík, chlór, hořčík, vápník, železo (voda, proteiny, nukleové kyseliny, cukry, buněčné lipidy, ionizovaná forma)

  • mikrobiogenní: zinek, mangan, kobalt, měď, molybden, selen, bór

• voda – tvoří většinu hmoty buňky, ve vodném prostředí probíhá většina reakcí

• nízkomolekulární organické látky – (jednoduché cukry, glykosidy, organické kyseliny, aminokyseliny a jejich deriváty, peptidy, alkaloidy, nukleotidy, tuky, membránové lipidy)

• vysokomolekulární organické látky

  • polysacharidy: škrob, glykogen, celulóza, agar...

  • proteiny

  • nukleové kyseliny: deoxyribonukleová kyselina (DNA), ribonukleová kyselina (RNA)

    • stavba nukleových kyselin – základní jednotkou nukleotid:

      • pentóza – deoxyribóza v DNA nebo ribóza v RNA

      • fosfát – zbytek kyseliny fosforečné

      • dusíkatá báze – purinové (adenin a guanin), pyrimidinové (cytosin, uracil – v RNA, tymin – v DNA); párování nukleotidů: A/T, resp. A/U, C/G

PROKARYOTICKÁ BUŇKA

• struktura prokaryotických buněk je rozlišena na prokaryotické jádro, cytoplazmu a plaz­matickou membránu

  • základní znak jádra: není proti cytoplazmě ohraničeno membránou, nedělí se mitoticky, označuje se též jako nukleoid

  • jádro z jedné molekuly dvouřetězcové DNA (= dsDNA), která představuje chromozom prokaryotické buňky a je u většiny prokaryot kružnicová (lineární byla prokázána jen u některých prokaryot)

• buněčná stěna - základní složka peptidoglykan (murein) nebo pseudopeptidoglykan (pseudomurein)

• vnitřek není rozdělen na prostorově vymezená oddělení (kompartmenty)

• neobsahují ani mitochondrie, ani plastidy

• ribozomy se vyskytují jen v jejich cytoplazmě a jejich sedimentační koeficient je 70S

  • sedimentačním koeficientem je udána rychlost sedimentace [při centrifugaci] makromolekuly ve Swedbergových jednotkách [S], přičemž 1 S = 10–13 s

EUKARYOTICKÁ BUŇKA

• struktura eukaryotických buněk je rozlišena na jádro, cytoplazmu, plazmatickou membránu a membránou ohraničené organely

• jádro tvořeno chromatinem (komplex dsDNA, histonů a proteinů nehistonové povahy)

  • proti cytoplazmě je ohraničeno membránou (jaderná membrána)

• dělení jádra je mitotické a zajišťuje se jím rozdělení chromozomů do dceřiných buněk, chromozomy obsahují lineární dsDNA

• vnitřek výrazně rozdělen na kompartmenty, např. lysozomy, Golgiho systém (Golgiho komplex, GK), endoplazmatické retikulum (ER) atd.

• obsahují mitochondrie (nebo jejich redukované formy), rostlinné buňky kromě nich obsahují ještě plastidy, z nich především chloroplasty

  • mitochondrie a plastidy jsou membránou odděleny od ostatního prostoru buňky a obsahují alespoň jednu molekulu (většinou) kružnicové dsDNA