Povídky malostranské
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Fejetonisté
Jan Neruda (Žerty, hravé i dravé), Karel Poláček, Karel Čapek, Jindřiška Smetanová, Ludvík Vaculík, Rudolf Křesťan nebo Karel Kyncl.
Povídky malostranské
Povídky
Týden v tichém domě (1867)
Pan Ryšánek a pan Schlegl (1875)
Přivedla žebráka na mizinu (1875)
O měkkém srdci paní Rusky (1875)
Večerní šplechty (1875)
Doktor Kazisvět (1876)
Hastrman (1876)
Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku (1876)
U Tří lilií (1876)
Svatováclavská mše (1876)
Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno (1877)
Psáno o letošních Dušičkách (1876)
Figurky (1877)
Obecná charakteristika
Literární druh: epika
Literární forma: próza
Literární žánr: sbírka povídek
Literární směr: realismus a idealismus + skupina Májovců
Charakteristika postav
Pan Ryšánek a pan Schlegl
Pan Ryšánek – obchodník s kanafasem, klidné povahy, starý muž
Pan Schlegl – obchodník se železným zbožím
Přivedla žebráka na mizinu
Pan Vojtíšek – laskavý, dobrotivý, chytrý, skromný, slušný
Bába milionová – nepřející, zlá, lakomá, prolhaná, podrzák
O měkkém srdci paní Rusky
Paní Ruska – nepoučitelná, nenapravitelná, neohleduplná
Děj
Pan Ryšánek a pan Schlegl
Příběh se odehrává v Malostranském hostinci u Štajniců, který stával u Mostecké věže. Zde byli každodenními hosty pan Ryšánek a pan Schlegl. Sedávali u jednoho stolu, ale nikdy se na sebe nepodívali ani spolu nepromluvili. Příčinou bylo, že kdysi milovali jednu ženu. Pak pan Ryšánek onemocněl a dlouho do hospody nepřišel. Pan Schlegl si to v hostinci mezi tím užíval. Když poprvé po nemoci přišel pan Ryšánek do hostince, tak si zapomněl tabák. Pan Schlegl mu nabídl svůj, ale jeho sok ho ignoroval. Nakonec zjistili, že kouří stejný a dali se spolu do řeči. Od té doby se vždy spolu bavili.
Přivedla žebráka na mizinu
Povídka vypráví o starém malostranském žebrákovi panu Vojtíškovi. Lidé z Malé Strany ho měli rádi, a tak mu dávali almužnu nebo trochu tabáku a zvávali ho na jídlo. Pan Vojtíšek byl slušný, proto v neděli nikdy nežebral
Jednoho červnového dne se posadil u sochy svaté Trojice na Malostranském náměstí. Šel nejspíš někam, kde obědvají až déle. Po chvíli si k němu přisedla stará žebračka, které říkali bába Miliónová. Přezdívku získala, protože za každou vyžebranou almužnu svým chlebodárcům říkala "pánbůh Vám to zaplatí miliónkrát" na rozdíl od dalších žebráků a žebraček, kteří přáli "jenom" statisíce. Bába Miliónová začala na Vojtíška doléhat, aby spolu společně žili a žebrali. Pan Vojtíšek ji však odmítl.
Za pár dní se začaly po Malé straně ozývat zvěsti, že pan Vojtíšek není vlastně žebrák, ale bohatý měšťan, který má na Františku dva domy a žebrotou si vydělává na svůj okázalý život. Což začalo malostranské muže pohoršovat. Když se k tomu přidalo, že pan Vojtíšek má dvě bohatě provdané dcery, i ženy pan Vojtíška odsoudily.