Národní obrození

František Palacký

• 1798–1876

• český historik, politik, spisovatel

• považován za zakladatele moderního českého dějepisectví

• Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie

  • 1818

• Dějiny národu českého v Čechách i na Moravě

  • 1836-1876

  • vrcholné dílo českého obrozeneckého dějepisectví

  • doba od počátku národních dějin do roku 1526

Pavel Josef Šafařík

• 1795–1861

• slovenský česky píšící spisovatel, slavista, literární historik a jazykovědec

• Tatranská múza s lýrou slovanskou

  • 1814

  • básnická sbírka

• Počátkové českého básnictví, obzvláště prozodie

  • 1818

• Dějiny slovanského jazyka a literatury podle všech nářečí

  • 1826

• Slovanské starožitnosti

  • 1873

  • životní dílo

• O původu vlasti hlaholice

  • 1858

Ján Kollár

• 1793–1852

• slovenský česky píšící básník, jazykovědec, historik, evangelický kněz a kazatel

• propagoval ideu slovanské vzájemnosti

• „básník jedné knihy“

• Slávy dcery

  • 1824; 1832; 1843; 1852

  • básnická sbírka

  • životní dílo

  • inspirace Božskou komedií

  • 645 znělek (sonetů)

  • provází: Mína (Slávy dcera – dcera bohyně) a Mílek (bůh lásky)

  • 5 oddílů – Sála, Labe, Dunaj, Rýn, Vltava

  • zpěvy – Léthé, Acheron

• Národní zpievanky čili Písně Slováků v Uhrách

• O literárnej vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slávskými

Václav Kliment Klicpera

• 1792–1859

• český spisovatel a dramatik

• mezi jeho žáky patřili Karel Jaromír Erben, Josef Kajetán Tyl

• Blaník

  • 1816

  • pohádka

• Divotvorný klobouk

  • 1820

  • divadelní hra

  • Lidová veselohra. Studenti Strnad a Křepelka jsou zadlužení, rádi sedávají v hospodě, hospodský Barnabáš jim už nechce nalévat. Křepelkův strýc umírá, ale dědictví pro Křepelku představuje jen starý třírohý klobouk, studenti se rozhodnou ho prodat Strnadovu lakomému strýci Koliášovi. Křepelka se vydává za cizího kupce, který chce kouzelný klobouk koupit, protože ten, kdo si jej nasadí na hlavu, nemusí platit žádnou útratu. Strnadův strýc Koliáš lsti uvěří a vydá se na magický klobouk podívat v akci. Strnad a Křepelka se domluvili s hospodským Barnabášem, a tak si převlečený Strnad dopřává hostinu, o útratu nedbá, když chce hostinskému platit, nasadí si klobouk a Barnabáš žádné peníze nechce. Koliáš je ohromen a klobouk si zakoupí, ihned ho jde vyzkoušet, ale klobouk nefunguje a Barnabášovi musí zaplatit, posléze se dozví, že ho ošidil Strnad a Křepelka, kteří z utržených peněz splatili své dluhy, Strnad mu zbylé peníze vrací zpět, ale Koliáš už své peníze nechce.

• Hadrián z Římsů

  • 1821

  • divadelní hra

• Rohovín Čtverrohý

  • 1825

  • divadelní hra

  • Chudí pocestní malíři Čížek, Čečetka a Stehlík, nemají se svými kresbami úspěch, ranhojič Rohovín Čtverrohý jejich práci navíc veřejně zesměšňuje. Malíři se mu chtějí pomstít, proto se s ním vsadí o sto dukátů, že se svým jménem nedokáže projít drážďanskou branou. Malíři se k bráně dostanou první a postupně jí procházejí pod falešnými jmény (i s falešnými doklady): Josef Jednorohý, Pavel Dvourohý a Jerolím Třírohý. Po nich přijíždí Rohovín Čtverrohý, důstojník si myslí, že si z něj dělá legraci a nechá ho zavřít. Čečetka v důstojníkovi poznává starého přítele, vypraví mu o sázce a poprosí ho, aby Rohovína pustil na svobodu, důstojník ho propustí.