300-otazek-k-ekologii-stanovist

• Mlž zahrabávání do sedimentu

• Pijavka přilepení k podkladu

• Pstruh spíše kruhovitý než oválný průřez těla

• Chrostík zachycení háčky k podkladu

1. Přiřaďte k původním typům stanovišť jejich anologickou formu v postindustriálním prostředí

1) váté písky pískovna

2) Štěrková lavice štěrkopískovna

3) xerotermní step vápencový lom

4) jeskynní a stinné prostory bývalá logistická budova

1. Seřaďte pásma severské tundry, jak jsou zpravidla za sebou od JIHU k SEVERU (1-ř):

   • Lesotundra

   • Keříčková tundra

   • Travinno-bylinná tundra

   • Tundra tzv. Polární poušť

2. Seřaďte oblasti stojaté vody od těch, které hostí největší množství druhů po ty, které hostí neméně počet druhů zivočichů:

• litorál

• bentál

• pelagiál

1. Přiřaďte k původním typům stanovišť jejich analogickou formu v postindustriálním prostředí: váté písky-pískovna, štěrkové lavice-štěrkopískovna, xerotermní step-vápencový lom, jeskynní a stinné prostory-bývalá logistická budova

2. Půdotvorné procesy probíhají v ekosystému severské tundry (ve srovnání s ekosystémy mírného pásma): Pomalu

3. Rhitron je: Část horního úseku vodního toku (lipanové pásmo

4. Seřaďte pásma severské tundry tak, jak jdou zpravidla za sebou od J k S: 1-lesotundra,2-keříčková tundra,3-travino-bylinná tundra,4-lišejníková tundra,5-polární poušť.

5. Rychlost sukcese je v ekosystému horské tundry ve srovnání se stanovišti nížinných poloh: Podstatně pomalejší

6. ptáci žijící v brakických lagunách: racek bouřní, kajka mořská, buřňák velký, papuchalk ploskozobý

7. Seřaďte oblasti stojaté vody od těch, které největších množství druhů, po ty, které hostí nejměnší počet živočichů. Pelagál, bentál, litorál

8. Rostliny písčin jsou typicky adaptovány k:(vyberte všechny správné odp.) 1-disturbancím(např.k vytrhávání rostlin),2-nedostatku a vymývání živin,3-výkyvům teplot na povrchu půdy.

9. Rašeliník je dominantním producentem: vrchovišť

10. Rozklad organické hmoty v biotopech horské tundry, probíhá ve srovnání se stanovišti nižších poloh: Výrazně pomaleji

11. Seřaďte rybí pásma od pramene k ústí vodní toku: pstruhové, lipanové, parmové, cejnové

12. Rašeliník: nemá cévní svazky

13. Seřaďte pásma severské tundry, jak jsou zpravidla za sebou od JIHU k SEVERU (1-ř):

    • Lesotundra

    • Keříčková tundra

    • Travinno-bylinná tundra

    • Tundra tzv. Polární poušť

14. Seřaďte oblasti stojaté vody od těch, které hostí největší množství druhů po ty, které hostí neméně počet druhů zivočichů:

• litorál

• bentál

• pelagiál

1. Stromy horské tundry: bříza trpasličí, vrba arktická, vrba laponská, bříza pýřitá

2. Vyjmenuj trnité byliny na pastvě: pcháč oset, bodlák, hloh, šípek

3. Jak se množí travní porosty - vegetativně

4. Břehová linie u tekoucí vody je: otevřenější a rozvinutější

5. Stromy sub kontinentálního pásu opadavých listnatých stromů: Doubravy a dubohabřiny

6. Kdy má voda největší hustotu – ve cca 4 stupních

7. V období letního (podzimního) květu se ve stojatých vodách silně namnožují zejména: Sinice

8. Světlé jehličnaté - bory

9. Seřadit tundru severní jak jde o jihu k severu - 1.stromová tundra, 2.keřová tundra, 3.travinná tundra, 4.lišejníková tundra, 5.polární poušť

10. Rašeliniště - jsou místa s vodou, která je na minerály chudá. Často se jedná o

11. Řasy jsou ve kterém období - jarní, letní

12. Kolik nasákne rašeliník - 20krát víc než je sušina

13. Tvrdolisté stálezelené listnaté lesy Duby- cesmínový, korkový, kermesový, Borovice- pinie, černá,;Rohovník obecný, planika jedlá, Vavřín obecný, Řečík lentišek…

14. V horských opadavých listnatých lesích se bylinné patro uplatňuje: zejména v jarním aspektu

15. Jezera - stagnace a cirkulace vody

16. Výskyt nanismů je typický pro podklady: …………………

17. Rozmnožování lučních porostů - vegetativní

18. Sítiny - sytě zelené byliny - roste 30 - 120 cm

19. Stromy subkontinentálního pásu opadavých listnatých stromů: habřiny doubravy

20. Silně podmáčené typy travinných porostů (Phragmito-Magnocariceta) v pahorkatinných a vrchovinných polohách tvoří: Krmivářsky nehodnotná společenstva rostlin

21. Adaptace travních porostů: sucho, požár, pastva

22. Geotaxe - reakce na zemskou tíži

23. Světlo ve vodním prostředí: Bývá limitujícím faktorem

24. V horských smrkových lesích se: Jehličí rozkládá jen pomalu a produktem rozkladu je kyselý humus – vznikají podzolové půdy

25. vyjmenuj tři ptáky borových lesů: lelek lesní, linduška lesní, skřivan lesní, sýkora parukářka

26. Na jakým podkladu roste smrk svěžím až vlhkým, hlinitým půdám, na živiny ani teplotu není náročný

27. Rostliny a byliny na pastvinách - trsnaté byliny, plazivé nadzemní běžky, přízemní růžice

28. vyjmenuj travní biomy: Stepi, prérie, pampy

29. Neopadvé jehličnaté lesy - chladnější klima, tuhá zima, chladné léto, veget.období 3-5 měsíců

30. Kdy vznikaly rašeliniště – doby poledové asi před 9000 lety

31. Tři z druhy bylinného patra doubrav a dubohabřin: jaterník podléška, mařinka vonná, strdivka nící, sasanka lesní, bělozářka liliovitá

32. tuleni, kteří žijí v severním moři : Tuleň kuželozobý, Tuleň středomořský

33. Ve středních nadmořských výškách jsou hlavními dřevinami lužních lesů: Olše lepkavá a jasan ztepilý

34. V přirozených travinných ekosystémech se přítomné rostliny adaptovaly především na: Sucho, požáry a pastvu

35. Vyjmenuj alpské byliny : hořec žlutý, tečkovaný, prvosenka vyšší, pryskyřník, pěnišník, silenka bezlodyžná, hvězdice alpská, dryádka osmiplátečná, lomikámen vždyzelený

36. Kolik % zaujímají louky a pastviny na zeměděl. půdě v Čr - 22,2%

37. Na jakém podkladu rostou pěchavové trávníky bazický podklad

38. druhy jedovatých rostlin na pastvinách: třezalka tečkovaná, hlaváček jarní

39. Kolik ha rašelinišť je v Čr – 280 ha

40. Boreální lesy- jehličnaté lesy, veg.doba.3-5 měsíců

41. Rozdíl mezi tekoucími a stojatými vodami –tekoucí –rychlejší proudění, vysoké výkyvy teplot. Stojaté – slabé proudění nebo žádné teplejší …

42. V oblastech horských smrkových lesů je: 80 dní v roce je denní průměrná teplota nad 10° C

43. Na jakých stanovištích v ČR se vyskytují zástup stepi: Mohelenská hadcová step, J Morava

44. V opadavých listnatých lesích horských se bylinné patro uplatňuje: Zejména v jarním aspektu

45. Jakým způsobem vznikají bažiny lužního lesa - záplavami přinášející nový org. materiál a min. látky

46. Velkom – postupně vytvořené obrovské lomové jamy

47. Vyberte alespoň jeden ze dvou druhů tuleňů, kteří se nejčastěji vyskytují na altlantické pobřeží severní a západní Evropy: Tuleň kuželozubý

48. Jaké jsou nejčastější formy rostlin na loukách – hemikryptofity

49. V lučních porostech se nejvíce uplatňují: Hemikryptofyty

50. Vybrat nelesní přirozená místa - sutě,horní hranice,subalpínské bezlesí,písčiny,skalní výchozy

51. Jak se rozkládá jehličí borovice+jaký typ půdy tvoří - pomerně rychle, má příznivý vliv na tvorbu půdy, tvoří půdy chudé

52. Eutrofní jezera - mělká, hodně živin

53. Vrchoviště jsou zásobována: výhradně vodou ze srážek

54. byliny lužního lesa bledule letní, kopřiva dvoudomá, česnek medvědí, ptačinec velkokvětý, sasanka hajní

55. Jak mizí jarní květ - vyčerpáním živin

56. Vegetační období lesů v tundře: 6-1é týdnů

57. Spodní vrstva slatiniště: SAPROPEL (organické bahno vzniklé rozkladem

58. kdo žije v tůních? Obojživelníci, plazi potápníci, měkkýši, koryši, vážky, šídla, komáři, ploštice, pavouci..

59. Co patří mezi opadavé listnaté lesy – subkontinentální

60. Borové lesy- zástupci ptáků: lelek lesní, linduška lesní, skřivan lesní, sýkora parukářka

61. Hypolimnion – hluboká vrstva, se stálou nízkou teplotou, spodní necirkulující vrstva u jezer

62. Tyrfofit je: rašelinomilná rostlina

63. Vyjmenuj tři byliny lužního lesa: bledule letní, kopřiva dvoudomá, česnek medvědí, ptačinec velkokvětý

64. vyjmenuj tři druhy borovic ve středomoří: Borovice- přímořská, pinie, hvězdovitá, halabská

65. Oligotrofní – chudé na živiny

66. Ve klimaxových smrkových lesích je vtroušen Javor klen

67. Opadavé listnaté lesy horské - buk lesní, javor klen, javor mleč, jilm horský, jasan ztepilá, jeřáb ptačí, obecný, bříza bradavičnatá

68. Rozšíření tetřev hlušec - boreální, jehličnaté lesy subalpínské a horské

69. rozdíly pastvina x louka pastvina- nízké porosty přizpůsobené okusu a sešlapu, louka- rostliny vyššího vzrůstu

70. Která dřevina roste nejčastěji s habrem - dub

71. Kolik dnů nad 1O stupňů potřebuje smrk ve vegetační době – 120

72. Reotaxe - reakce na vodní proud

73. Vyjmenuj tři živočichy měkkých luhů: moudivláček lužní, slavík obecný, čáp bílý

74. Žijí opice MAKAK MAGOT na Evropském kontinentě ve volné přírodě? Pouze malá populace na Gibraltaru

75. savci luhu myška drobná, bobr evropský, (snad nějaká veverka J)

76. sinice – jednoduché jednobuněčné nebo koloniální řasy s rozptýleným chlorofylem

77. V období podzimní cirkulace u hlubokých jezer: Dojde k cirkulaci vody celého jezera, klesá teplota epilimnia a vyrovná se teplotě hypolimnia

78. V silně podmáčených typech travinných porostů v nížinných polohách rostou hlavně tyto druhy Zblochan (Glyceria maxima), rákos (Phragmites communis), vysoké ostřice (např. Carex gracilis)

79. Vyjmenuj tři druhy typických rostlin panonské oblasti: Čekanka obecná, limonka, pelyněk pontický, bublinatka, oměj jedhoj, měsíčnice vytrvalá

80. Kde roste smrk: roste nad 900 m. n. m.

81. V rašelinných jezírcích vrchovišť plankton dosahuje: nízké biomasy a vysoké druhové diverzity

82. Smrk obecný u nás roste přirozeně: V horských polohách nad 900 m n.m.

83. Slaniska podmínky extrémní stanoviště - nadměrný obsah rozpustných solí v půdě, Mostecko, Mikulov

84. Tetřev hlušec má: Boreomontánní typ rozšíření

85. Slatiniště mají Eutrofní povahu

86. Vyjmenuj ptáky tundry: káně rousná, bělořit šedý, bělokur rousný, kulík zlatý, jespák bojovný a obecný, vodouš bahení a rudonohý, slavík modráček, strnad laponský, lyskonoh úzkozobí

87. Vyjmenuj plazy středomoří: ještěrka perlová, paještěrka alžírská, užovka girondská

88. Therofyt je: jednoletá rostlina- celý životní cyklus proběhne během jediné vegetační sezóny

89. Která voda obsahuje více kyslíku: studená

90. Trnovník akát je původní dřevinou v: Severní Americe

91. Opadavé listnaté lesy horské - bučiny

92. Odkud byl introdukován akát – Severní Amerika

93. Sluneční svit v severní tundře je oproti mírnému pásu: nízký

94. Horní hranice lesa – hranice která je určena klimatickými podmínkami limitujícími výskyt lesa vzhledem k nadmořské výšce.

95. Opadavé listnaté lesy v sub kontinentální oblasti – dub letní, zimní, habr obecný, lípa velkolistá, malolistá, javor klen, mleč, jilm drsný, jeřáb břek, bříza bradavičnata

96. Keřové patro (E2) - 1-5 m

97. Skalní výchozy jsou pro vegetaci extrémním prostředím. Zejména vzhledem k: Teplotním výkyvům mezi dnem a nocí, vysychavosti a mělkému půdnímu profilu.

98. Stygobionti jsou: Organismy žijící v podzemních vodách.

99. Šlenky a bulty jsou charakteristickým morfologickým útvarem: Přechodových rašelinišť

100. Tyrfobionti: živočišné druhy, které jsou přizpůsobeny pouze k životu na rašeliništích ( Např. žluťásek borůvkový, dřevobarvec vlochyňový, znakoplavka horská)

101. V ČR dnes rašeliniště zaujímají plochu asi: 30 000 ha

102. Spodní výpusť přehrady - Jako co slouží spodní výpusť přehrady - větší eutrofizace pod nádrží k zadržování teplé přítokové vody, snížení kvality toku

103. V současné době se intenzivně využívají hlavně louky a pastviny: Na čerstvě vlhkých stanovištích

104. Smrkové lesy,rozklad jehličí - pomalu, kyselé deště –podzolové půdy

105. Herbivori a čím se živí: býložravci, živí se rostlinami

106. Kde roste borovice blatka: rašelinné půdě

107. Neopadavé tvrdolisté stromy – Rohovník, olivovník, planika, vavřín

108. Světlé jehličnaté - bory - borovice lesní, dub,buk,modřín,smrk

109. keře u vrchoviště brusinka, klikva bahenní, rojovník bahenní

110. Sukcese - vývoj a změny ve složení společnosti v ekosystému

111. Uveďte a seřaďte rybí pásma od pramene k ustí vodního toku: lososové, lipanové, kaprové, =parmové, cejnové

112. V silně podmáčených typech travinách porostů v nížiných polohách rostou hlavně tyto druhy: zblochan, rákos, vysoké ostřice

113. Krenon představuje vlastní pramen a pramennou stružku, je přechodným biotopem mezi podzemní a povrchovou vodou

114. Jehličnaté lesy spodní patro nejvíce aktivní - jarní aspekt

115. Tekoucí vody - jsou otevřenější a víc spojeny se souší

116. Stanoviště bažinných lesů jsou z hlediska obsahu živin: Chudé

117. V horských opadavých listnatých lesích se bylinné patro uplatňuje: Zejména v jarním aspektu.

118. druhy keřového a bylinného patra rašelin ČR borůvka, brusinka, vlochyně, vřes, susopýrem, rosnatky, tučnice, rojovník bahenní

119. Vodní ptáci severských jezerních biotopů: jespák bojovný, vodouš rudonohý, vodouš bahenní, lyskonoh úzkozobí

120. Tři druhy bylinného patra doubrav a dubohabřin jaterník podléška, mařinka vonná, strdivka nící, sasanka lesní, bělozářka liliovitá

121. Jaké rostliny se vyskytují na zamokřených půdách: vysoké ostřice, suchopýr, sítiny, rákos

122. Kolik dnů nad 10 stupňů potřebuje smrk ve vegetačním období- 80

123. Dřeviny měkký luh – vrba, topol, olše, jilm, dub, habr,

124. Umělými nelesními stanovišti v ČR jsou: pastviny; louky

125. Na jakým podkladu se vyskytují nanismy: hadcový podklad

126. Tigmotaxe - reakce na dotyk

127. Jak se rozmnožují perloočky - partenogenezí

128. Bulty - vyšší a sušší část vrchoviště

129. Opadavé listnaté bažinné lesy,jaký strom – olše lepkava, jasan, jilm vaz, dub letní

130. Oligotrofní jezera: je druh sladkovodního jezera, které charakterizuje nízký obsah živin rozpuštěných ve vodě