20. Obehova soustava
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
uvolněné železo se využije při hemopoéze
v 1 mm3 je obsaženo:
u mužů – 5-5,5 milionů erytrocytů
u žen – 4,5 milionů erytrocytů
počet kolísá (změna počtu např. se změnou obsahu kyslíku ve vzduchu)
Hb = hemoglobin (červené krevní barvivo)
vázáno FeII
složen ze 4 podjednotek – molekulu tvoří 4 hemy (hem tvořen pyrollovými jádry)
deriváty Hb
dioxygenhemoglobin (+ kyslík)
karbaminohemoglobin (+ oxid uhličitý)
karboxyhemoglobin (+ oxid uhelnatý)
glykokalyx – plášť z glykoproteinů na membráně erytrocytů
= hlavní histokompatibilní komplex (MHC)
imunita je založena na schopnosti buněk rozeznávat jiný MHC – většinou to jsou totiž buňky onemocnění
antigen – látka v organismu, která je rozpoznána imunitním systémem jako cizí
jedno z rozdělení podle antigenů – AB0 – objevitel Jan Janský
sedimentace
je ovlivňována bílkovinami krevní plazmy
je odečítána po 1 a 2 hodinách
nutné zamezení koagulace (např.přidáním kys.citronové, která vysráží vápenaté ionty)
pak se tělíska rozloží dle hmotnosti
u zdravého jedince je sedimentace pomalá
rychlost závisí na složení plazmy a tedy se zvyšuje při zánětlivých onemocněních → nespecifická zkouška
k hemolýze (předčasnému zániku) erytrocytů může dojít:
v hypotonickém prostředí
následkem vysokých a nízkých teplot
účinkem chem.l., které rozpouštění lipidy v membráně
onemocnění
srpkovitá anémie – zdeformované erytrocyty, špatně přenášejí krev + mohou ucpávat kapiláry
lehká novorozenecká žloutenka – děti mají více červených krvinek, které se pak rozpadají
LEUKOCYTY – bílé krvinky
pravé buňky (mají jádro), nemají stálý tvar
v 1 mm3 5000-8000 leukocytů
počet kolísá
ráno na lačno je jich méně než po najedení
při zánětlivých onemocněních více
při břišním tyfu méně
leukopoéza vychází z kmenových buněk
k cíli se pohybují na základě chemických podnětů
podle vzhledu rozliřujeme:
GRANULOCYTY
v cytoplazmě obsahují zrníčka
laločnatá nebo povkovovitá jádra
tvorba v kostní dřeni
podle barviv dělíme na:
eosinofilní
barvitelná kyselým eosinem
1 až 9%
fagocytují cizorodé částice
bazofilní
barvitelná zásaditými barvivy
0,5%
obsahují protisrážlivý heparin
neutrofilní
barvitelná neutrálními barvivy
až 70%
fagocytují cizorodé částice
AGRANULOCYTY
neobsahují barvitelná zrna
monocyty
5%
největší leukocyty, ledvinovité jádro
uvolňují se z RES (retikuloendotelová soustava = endotelové výstélky jater, sleziny, mízních uzlin a kostní dřeně; histiocyty)
po výstupu z krve do tkání se mění na makrofágy a fagocytují antigeny
lymfocyty
20-40%
velké okrouhlé jádro
pocházejí z kmenových buněk kostní dřeně
lymfatické/mízní buňky
lymfocyty T – buněčná imunita – boj zblízka
dozrávají v thymu
buněčná imunita = imunita namířená proti buňkám transplantovaných tkání a proti pozměněným buňkám vlastního těla