21. Druhoústí živočichové ve vodním prostředí

nadtřída: BEZČELISTNATCI

• jednoduché tělo bez čelistí a párových končetin

• chorda je zachována po celý život

• velké množství žaberních štěrbin

třída: Kruhoústí

Mihule

• mořští i sladkovodní živočichové

• živí se dravě

• hadovitě protáhlé tělo s nepárovým ploutevním lemem

• oporou těla je chorda (je vyvinuta primitivní chrupavčitá kostra)

• vpředu na dně přísavné nálevky jsou savá ústa s nepravými rohovitými zuby a jazykem

• smysly jsou jednoduché, vytvořen například proudový orgán po stranách hlavy

• nepřímý vývoj (larva – minoha), larvy žijí déle než dospělí jedinci

• zástupci: mihule potoční – vyskytuje se ve sladké čisté vodě, dospělci nepřijímají potravu a její trávicí soustava zakrní, kruhovitá ústa

• chránění

paryby, ryby a obojživelníci prodělávají embryonální vývoj ve vodě – okolo zárodku se nevytváří obaly amnion, allantois ani chorion – řadí se mezi BEZBLANNÉ (anamnia)

plazi ptáci a savci se přizpůsobili suchozemskému životu – během zárodečného vývoje se tvoří amnion, allantois a chorion – řadí se mezi BLANATÉ (amniota)

Mihule mořská Mihule říční

nadtřída: ČELISTNATCI

• čelisti (vzniklé přeměnou prvních žaberních oblouků)

• párové končetiny

• vnitřní kostra

• 6 tříd – paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci

• vznik 1. a 2. páru čelisti

třída: PARYBY

• nemají skřele

• vodní obratlovci – ploutve: 2 prsní, 2 břišní, 1-2 hřbetní, 1 řitní, 1 nesouměrná (heterocerkní) ocasní ploutev

• vřetenovitý tvar těla (umožňuje dosažení velkých rychlostí), většinou dravci

• kostra je chrupavčitá, chorda je zachována (prostoupena neúplnými těly obratlů)

• tělo je kryto plakoidními šupinami (podobné stavbě zubů obratlovců, základem je dentin, na povrchu email)

• mohutné čelisti se zuby (vznikají z plakoidních šupin)

• čelisti vznikají ze žaberních oblouků

• žaberních oblouků je více než u ryb (5-7)

• celistvá lebka bez švů

• nemají žábry kryté skřelemi

• nemají plynový měchýř

• játra fungují jako hydrostatický orgán

• spirální řasa ve střevě zvětšuje povrch sliznice, na které probíhá vstřebávání trávené potravy

• rozmnožování: gonochoristé – oplození je vnitřní (u samců vznikají přeměnou části břišních ploutví párové kopulační orgány, tzv. pterygopody), často jsou řivorodí

řád: Žraloci

• vřetenovité tělo

• vnímají elektrické pole

• skvěle vyvinutý čich

• zástupci: máčka skvrnitá, žralok lidožravý (pobřeží Austrálie a USA, až 7 metrů),

žralok obrovský (největší žijící paryba, živí se planktonem), žralok kladivoun

řád: Rejnoci

• ploché tělo

• párové ploutve srůstají v lem

• zástupci: parejnok elektrický (svou svalovou činností vytváří elektrické výboje – až 200 V)

manta obrovská trnucha modroskvrnná

řád: Chiméry chiméra podivná

• rybovité tělo

• ocas protažen v bičíkovitý výběžek

• hlubinné paryby

• zástupci: chiméra hlavatá